Kvůli ruské invazi na Ukrajinu schválila vláda zákaz startu ruských a běloruských sportovců na českém území. Bělorusko se sice do války aktivně nezapojilo, umožnilo však Rusku podnikat útoky ze svého území.

Vládní nařízení podle výkladu Národní sportovní agentury nicméně platí jen pro reprezentanty svých zemí, což tenisté nejsou, neboť na turnajích hrají pod neutrálním statusem a bez státních symbolů.

Ruští tenisté Kirill Kivatcev a Děnis Klok o víkendu rozehráli kvalifikaci libereckého challengeru. Pořadatelé po sobotním rozlosování informovali Národní sportovní agenturu a spolupracovali s cizineckou policií.

„Prověřování jsme již ukončili,“ uvedl Urban. Konkrétní důvody, proč mohou Rusové v Česku zůstat, ale sdělit nemohl.

Kivatcev oba kvalifikační zápasy úspěšně zvládl a zahraje si tak v Liberci hlavní soutěž. Klok v druhém kole kvalifikace vypadl, přihlášený je ještě do čtyřhry. Podle vyjádření ředitele libereckého turnaje Tomáše Trska pro iDNES.cz hovořily dostupné informace v jejich prospěch.

„Jeden (Klok) se narodil na Krymu a do roku 2014 to byl Ukrajinec. Je tu i s tamní delegací. A ruský pas mu byl přidělen až kvůli zabrání Krymu. A druhý hráč (Kivatcev) žije již osm let v Itálii a má zažádáno o tamní občanství,“ uvedl Trsek.

Na pražské Spartě v pondělí zároveň začala hlavní soutěž ženského turnaje WTA. V jeho pavouku není ani jedna z původně přihlášených ruských a běloruských hráček. Jednu z nich ve čtvrtek v podvečer cizinecká policie na ruzyňském letišti na základě vládního nařízení nevpustila do Česka.

Nad krokem českých orgánů se pozastavila ženská tenisová asociace WTA, která připomněla, že ruské a běloruské hráčky stejně jako jejich mužští kolegové na turnajích nastupují pod neutrální vlajkou.

Česko letos v červnu zakázalo účast sportovců reprezentujících Ruskou federaci na sportovních soutěžích a utkáních pořádaných na území České republiky.

Obecně platí, že Rusové či Bělorusové, kteří bych chtěli přicestovat do Česka, musejí požádat o víza. Ty ale Česko občanům těchto dvou zemí kvůli válce na Ukrajině neuděluje. Podobný postoj zaujaly také pobaltské země nebo Polsko. Další unijní státy, jako třeba Německo či Francie, dál žádosti o víza přijímají.

„Evropská unie by se mohla dohodnout (na plošném zákazu), musely by souhlasit všechny členské země. Loni na konci léta se o tom vedly intenzivní debaty, ale ne všechny členské země souhlasí s tím, aby víza plošně vydávána nebyla. Udělovat, či neudělovat víza je rozhodnutí každé jednotlivé členské země,“ vysvětlila ve vysílání Radiožurnálu šéfredaktorka serveru Euraktiv Aneta Zachová.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít