‚Lepší konec jsem si nemohla přát.‘ Strýcová dopsala svůj pohádkový příběh, titulu nemůže uvěřit
Wimbledonský bál šampionů už byl v plném proudu, ale pár vítězů na něm ještě chybělo. Španěl Carlos Alcaraz se ještě dělil o své dojmy z velké výhry nad Srbem Novakem Djokovićem, takže Markéta Vondroušová ještě neměla tanečníka. A hosté v sále také čekali na Barboru Strýcovou. Ta vyprávěla svůj příběh, když při svém rozlučkovém turné po mateřské pauze vybojovala v Londýně titul jako před čtyřmi lety. Radiožurnálu Sport svěřila své dojmy.
Obrovská gratulace, Báro. Jak se cítíte jako vítězka Wimbledonu?
Cítím se nejvíc šťastná, co můžu být. Je to skvělé a těším se na ten bál.
Poslechněte si rozhovor s wimbledonskou šampionkou ve čtyřhře Barborou Strýcovou
Takže tam jdete?
Ano, jdu. Ještě tam není ani Carlos Alcaraz, musí počkat na něj a já se na to hrozně těším. Je to pro mě naposledy a chci si to aspoň trochu užít a alespoň na hodinku tam půjdu.
Takže i Markéta Vondroušová ještě čeká podle tradice na tanečníka...
Podle tradice by to tak mělo být, takže ano.
Jaký to byl ten zápas pro vás. Hodně emotivní konec, na co jste v tu chvíli myslela?
Nejdřív jsem tomu absolutně nevěřila, pak jsem se už jen radovala a při rozhovoru jsem nechtěla úplně pustit slzy, tak jsem se soustředila a pořád tomu nemohu uvěřit, ale je to skutečné.
Vždyť se to stalo...
Ano, stalo. Hodně lidí mě štíplo, že je to pravda. Jsem za to šťastná, protože ta cesta byla dlouhá, náročná a taková odměna je úžasná.
Je to jiné, ale moc hezké, popisuje Strýcová tenisovou přípravu se synem. Pořád ale chce vítězit
Číst článek
Na turnaji v Madridu po vašem návratu na kurty jste říkala, že byste si na Wimbledonu chtěla zahrát hezky, ale že to bude takhle hezky...
Strašně jsem si chtěla zahrát hezky. Nikomu bych nevěřila, kdyby řekl, že to tady vyhrajeme, a teď se to stalo.
Čím to podle vás je, že jste vyhrály?
Dostaly jsme takovou tu slinu, jak jsme tady v roce 2019 hrály, vrátilo se déja vu, takové ty pocity, protože hrajeme spolu dobře na trávě, tak jsme si zase sedly. To byl ten hlavní klíč.
Měla jste v boxu úžasnou podporu: Martina Navrátilová, David Kotyza, který tady byl v roce 2019.
Strašně si toho vážím, že tady David zůstal, protože jsem si to přála. V roce 2019 jsme tu zažili neuvěřitelné momenty, a protože to byl pro mě poslední Wimbledon, tak to pro mě bylo důležité, aby v boxu David byl.
Byl opravdu poslední? Nezviklalo vás to?
Nezviklalo. Lepší konec jsem si nemohla přát.
