Byla to asi moje životní jízda, zhodnotil kanoista Rohan stříbrnou medaili z olympijského závodu
Vodní slalomář Lukáš Rohan vybojoval pro Česko na olympijských hrách v Tokiu první medaili, než ho později doplnil šermíř Alexander Choupenitch. „Jsem strašně spokojenej s finálovou jízdou, protože asi to byla moje životní jízda,“ přiznal Rohan v rozhovoru pro Radiožurnál.
Jak prožíváte, že jste pro Česko vybojoval v Tokiu první medaili?
Je to naprosto neskutečné, moc zdravím do Česka. Jsem strašně spokojenej s finálovou jízdou, protože asi to byla moje životní jízda. Mrzí mě ten malý šťouch, ale nezpanikařil jsem a jsem rád za to, jak to dopadlo.
Poslechněte si rozhovor s Lukášem Rohanem, který v Tokiu vybojoval stříbrnou medaili
Po projetí cílem jste zatnul pěsti, věděl jste, že to bude medailová jízda?
Vůbec nevím, co jsem dělal po projetím cílem. Bylo to spontánní, věděl jsem, že jsem druhej a byl jsem spokojenej, že jsem se nepodělal po tom, co jsem šťouchnul tu bránu a jel jsem dál a pak jsem to rval ze všech sil a jsem nadšenej.
Úspěšná rodina
Rohan ziskem stříbrné medaile navázal na svého otce a trenéra Jiřího, který byl druhý na olympijských hrách v Barceloně 1992 a Atlantě 1996 na deblkanoi společně s Miroslavem Šimkem.
Jak se vám líbí stříbrná medaile?
Zatím jsem ji moc nezkoumal, neměl jsem příležitost, ale zezadu vypadá fakt pěkně.
Pokusíte se za tři roky zaútočit na zlatou?
Už jsem říkal, že máme v rodině lehký olympijský prokletí, který mi aktuálně vůbec nevadí, ale fakt nevím, co budu dělat příští týden, takže mluvit o tom, co bude za tři roky, by bylo nemístné.
