Zaměstnanci Slapské přehrady kvůli množství práce skoro nevnímají osudy lidí pod hrází
Přehrady Vltavské kaskády zůstávají plné, Povodí Vltavy je proto musí nadále upouštět. Voda ve městech a obcích pod nimi proto bude klesat pomaleji, než by si asi lidé zasaženi povodní přáli.
55letý Petr Páv pracuje už 23 let jako vedoucí vodního díla Slapy. Pod sebou má sedm lidí, kteří na jeho příkaz – a po rozhodnutí centrálního dispečinku Povodí Vltavy – manipulují s výpustěmi na hrázi, a tím určují průtok.
Když začaly povodně, trávil v práci spoustu času. „Od začátku jsme tady vlastně první tři dny byli ve třech čtyřech lidech, spali jsme tak hodinu denně,“ vzpomíná.
Zaměstnanci průběžně sledují zprávy, zajímají je zejména předpovědi počasí i vývoj celé situace. Uvědomují si také, co se děje v obcích pod přehradou.
„Já jsem první povodeň zažil v roce 1997 v Jeseníku, potom další povodeň jsme zažili tady v roce 2002, takže víme, co z toho vyplývá. Dovedeme si představit, co pod námi dokáže každých 100 kubíků provést,“ upozorňuje vedoucí hrázný.
Kvůli množství práce s obsluhou přehrady ale vnímá Petr Páv osudy lidí až jakoby dodatečně. „Když se dostane situace do nějakého normálního stavu, tak teprve potom si vlastně uvědomujeme, co všechno to způsobilo, a následky,“ dodává s tím, že se snaží minimalizovat škody.
POVODNĚ ONLINE: Velká voda míří do Německa. Od zítřka budou v provozu všechny linky metra
Číst článek
Až opadne voda, bude nutné obhlédnout celé vodní dílo. Práce prý určitě potrvají až do zimy.
„Musíme projít nejdřív třeba přelivy, podívat se, jak dopadly dilatace, povrchové betony, je toho taková obrovská spousta. Připlave nám sem veliká spousta spláví, to jsou vlastně nečistoty, které se dostanou do řeky, klády, stromy, jsou v tom plasty, různé konstrukce a podobně. To musíme všechno vytěžit, vyčistit segmenty,“ uzavírá Petr Páv.
