Praha se propadá. Po Stromovce a Evropské se kráter vytvořil už i v Libni

Stromovka, Evropská třída, Libeň. Místa, která si řada Pražanů dokáže spojit v jedno – propady půdy. V hlavním městě nejde o výjimečný jev. Podle Jana Schröfela z Fakulty stavební pražského ČVUT je na vině hned několik příčin – od stáří města až po živelní katastrofy typu velké vody.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Propadlá silnice v Prosecké ulici v Praze-Libni

Propadlá silnice v Prosecké ulici v Praze-Libni | Zdroj: ČTK

V pražské Libni se o víkendu vytvořil tři metry hluboký kráter, pětimetrový propad zažila na začátku července také Evropské třída.

V hlavním městě nejde o vzácné úkazy, země se zde propadá často. Už v květnu 2008 se v pražské Stromovce po propadu půdy při ražbě silničního tunelu Blanka objevil kráter o průměru asi deseti metrů. O pět měsíců později se vytvořil kráter znovu, tentokrát o rozměrech asi dvacet krát dvacet metrů.

Přehrát

00:00 / 00:00

O propadech půdy v hlavním městě mluvil v poledních Ozvěnách dne na Radiožurnálu Jan Schröfel z Fakulty stavební pražského ČVUT

V červnu 2010 se Blanka propadla znovu a Stromovka zažila další propad ještě jednou, výjimečně ne kvůli ražbě tunelu, ale vlivem unikající vody ze zanedbaného vodovodu ve stráni.

Ač by se tedy zdálo, že podloží pod hlavním městem není úplně stabilní, Jan Schröfel z Fakulty stavební ČVUT si to nemyslí.

„Spíše se jedná o události, které se odehrávají v mladších kvartérních útvarech a hlavně i v civilizačních sedimentech, třeba v navážkách nebo v nějakých deponiích, výkopcích a uložených materiálech,“ vysvětluje.

Prosecká ulice v Praze bude kvůli propadlé vozovce uzavřená zřejmě několik týdnů

Číst článek

Ze zatím posledního propadu země v metropoli viní povodně. Silnice se v pražské Libni propadla u kanalizační výpusti. Z malé díry se postupně tvořil stále větší kráter až do velikosti zhruba pět krát pět metrů a hloubky tří metrů.

„Při povodni tam docházelo pohybem vody ve vltavské terase často k vymývání tmelu, vzniku sufozních jevů, kaveren. Podél staveb, jako jsou kanalizační sítě, docházelo k vyprazdňování obalu staveb a podobně,“ přibližuje Schröfel.

Pražští vodohospodáři uspíšili opravu potrubí na Evropské, voda poteče do noci

Číst článek

Odborníci na místě od rána zjišťují, co je příčinou propadu. Chystají se sondy a georadar, které potvrdí, co všechno se v podloží mohlo odehrát.

Jde ale jen o jeden případ z mnoha. A země se může propadnout znovu. Předejít vytvoření dalšího takového kráteru podle Schröfela však není snadné, přestože má prý Česko snad nejlepší geologické mapy na světě.

Veronika Sedláčková, Matěj Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme