Česká ekonomika je na křižovatce. Největší šance k její proměně je Green Deal, míní Juchelka
Čistý zisk bank v prvním čtvrtletí klesl o bezmála dvě a půl miliardy korun. „Bankám stouply náklady na financování tím, že platí více na spořících účtech a termínovaných vkladech a zároveň je malinko utlumena úvěrová činnost,“ vysvětluje v rozhovoru Jan Juchelka, nově zvolený prezident České bankovní asociace a generální ředitel Komerční banky.
Bankám a spořitelnám v Česku podle České národní banky v letošním prvním čtvrtletí klesl meziročně souhrnný čistý zisk o 2,4 miliardy korun. Jaké proto máte vysvětlení?
Je to přirozený vývoj, česká ekonomika ztratila na své dynamice. Bankám stouply náklady na financování tím, že platí více na spořících účtech a termínovaných vkladech a zároveň je malinko utlumena úvěrová činnost. Lidé si například méně berou hypoteční úvěry, což je známá věc.
Při inflaci se pasivně díváte na své úspory, jak hoří dvouciferným plamenem, Jan Juchelka
Co znamená pro stát výnos z takzvané windfall tax, která se týká šesti největších bank?
Myslím, že je zatím brzy dělat celkový účet. Banky v současné době platí v řádu miliard korun zálohy na tuto daň. To znamená, že státní rozpočet tyto částky inkasuje a uvidíme, jakou výkonnost bude mít těch šest bank na konci roku a kolik vlastně celkově zaplatí.
Už teď se dá odhadovat, že výnos bude nižší, než se předpokládalo, nebo ne?
Otázka je, kolik se předpokládalo? Z komunikace vlády nebylo úplně jasné, kolik z celkové částky připadá na očekávaný výnos windfall tax od bank. Nicméně už v té době jsme upozorňovali na to, že ta výkonnost bank, respektive jejich ziskovost spíše bude klesat.
Změna české ekonomiky
Stal jste se novým prezidentem České bankovní asociace. Ve funkci střídáte po třech letech generálního ředitele České spořitelny Tomáše Salomona. Na twitteru jste těsně po zvolení napsal, že chcete provést Česko proměnou ekonomiky a nasměrovat zemi mezi špičku v Evropě. Jakou změnu máte na mysli?
Česká ekonomika stojí na pomyslné křižovatce. Může se vydat směrem levných ekonomik, kde bude soutěžit s jinými ekonomikami o tom, jestli naše práce, která je dodávaná v globálních dodavatelských řetězcích, bude rychlejší, levnější, než je práce jiného vlivného souseda.
Poplatí měsíční výdaje a jsou na nule. Z krize vychází nejhůře chudší rodiny s dětmi, jejich počet roste
Číst článek
Anebo se můžeme vydat na cestu ekonomiky, která bude vytvářet vyšší přidanou hodnotu – postaví sebevědomý industriální sektor na nohy v tom smyslu, že budeme muset projít určitou transformací. Česká ekonomika totiž dodává jedno z největších znečištění životního prostředí.
A právě v oblasti ochrany životního prostředí – nebo chcete-li Green Dealu – přichází největší možnosti proměny české ekonomiky v takovou, která bude vyšší přidanou hodnotu vytvářet. Je to vidět například i z hlediska dodávky kapitálu ze strany Evropské unie, ať už formou dotací nebo formou finančních nástrojů.
Budeme-li chtít proměnit již tradičně dobře industrializovanou českou ekonomiku v moderní ekonomiku, která bude produkovat méně ekvivalentu oxidu uhličitého, pak budeme muset investovat cokoliv mezi 1,5 až 3 procenty HDP ročně. To jsou přibližně 3,2 biliony českých korun do roku 2050, z toho necelé dvě miliardy do roku 2030.
Je to obrovská příležitost a na druhé straně obrovské riziko, že když to neuděláme a budeme pasivně čekat, až co udělají jiné ekonomiky v Evropě, může se náš osud dostat do rukou někoho jiného. Tím pádem bude naše výkonnost v průběhu času klesat.
Co s inflací?
Bankovní rada České národní banky zřejmě i na středečním jednání ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Vysoké úrokové sazby brzdí hypoteční trh, ale inflace zůstává stále vysoká nebo pomalu klesá. Tak co s tím?
Inflace je zlo, při inflaci se špatně podniká, při inflaci se pasivně díváte na své úspory, jak hoří dvouciferným plamenem.
Bude dobře, pokud se naplní předpovědi analytiků i České národní banky samotné a bude v průběhu času pomalu klesat k jednociferným číslům a - řekněme - ke konci příštího roku se bude dívat na dvě procenta z co nejmenší vzdálenosti.
Jak hodnotí bankéři vládní úsporná opatření? Proč zůstává vysoká inflace? A uvolní se aspoň částečně hypoteční trh? Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu výše.