Poplatí měsíční výdaje a jsou na nule. Z krize vychází nejhůře chudší rodiny s dětmi, jejich počet roste
Chudší polovina rodin s dětmi. Tato skupina českých domácností vychází z krize uplynulých měsíců nejhůř. Vyplývá to z projektu Život k nezaplacení, na kterém Český rozhlas spolupracuje se společností PAQ Research. Ta už přes rok a půl pravidelně zkoumá ekonomickou situaci přibližně 1500 českých domácností.
Více než polovina nízkopříjmových rodin s dětmi hospodaří na nule nebo mají výdaje vyšší než příjmy. Na podzim 2021 to přitom bylo asi 29 procent z domácností rodin s dětmi. Nárůst je tak skoro dvojnásobný.
‚Aby se dalo žít, ne živořit.‘ Věra z Chebska pečlivě hlídá spotřebu elektřiny, navíc má druhou práci
Číst článek
Takto výrazný ho ovšem nepozorujeme u bohatší poloviny rodin s dětmi, ani domácností důchodců. Rodiny s nižšími příjmy doplácí na pomalý růst příjmů a zároveň nárůst základních výdajů, jako jsou nájmy, energie a potraviny. Největší položkou je pak nárůst nákladů na bydlení.
„Dnes na ně dává průměrná domácnost v segmentu chudších rodin s dětmi 42 procent svých příjmů. Před rokem a půl to bylo 28 procent, jde tedy o nárůst 14 procentních bodů. To je výrazně více než u většiny ostatních skupin. U těch narostlo procento, kolik ze svých příjmů dávají na bydlení, jen o pět až šest procentních bodů,“ popisuje sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.
Mezi chudší polovinou rodin s dětmi narostl z 10 na 17 procent počet extrémně ohrožených domácností, tedy těch, které mají výdaje vyšší než příjmy a úspory maximálně na dva měsíce.
Dalších 25 procent patří mezi nestabilní domácnosti, kterým by úspory vydržely taky maximálně na dva měsíce, ale výdaje mají zhruba stejné jako příjmy. Pro srovnání, ve vyšší příjmové polovině rodin s dětmi extrémně ohrožení vůbec nejsou a nestabilních domácností je 12 procent.
Žádat o příspěvek na dítě lze už jenom dva týdny. Stát vyplácí rodinám pět tisíc korun
Číst článek
Podle Daniela Prokopa můžou být v Česku nižší stovky tisíc domácností s dětmi, které nezvládnou nic uspořit. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL ale říká, že například počet exekucí v loňském roce klesal a žádostí o některé dávky pro nejchudší nepřibývá.
„Když se u nás podíváme například na statistiky úřadu práce, například na využívání podpory v hmotné nouzi, která je nejvíce záchranným kruhem, kdy ten člověk potřebuje akutní pomoc ve složité situaci, tak meziročně neevidujeme nárůst počtu žadatelů o tuto možnost podpory,“ míní Jurečka.
Prokop nicméně upozorňuje na to, že v Česku stále dávky čerpá mnohem méně lidí, než by na ně mělo nárok. A to platí i o příspěvku na bydlení, u kterého počet žádostí v posledním roce narostl. Snažila se ho propagovat i samotná vláda.
Jak na valorizaci
Chudším rodinám by momentálně nejvíce pomohlo nižší zdanění práce, aby jim zůstávalo víc vydělaných peněz. Na tom se shodne sociolog Daniel Prokop i ekonomka Klára Kalíšková z institutu IDEA při CERGE-EI. Upozorňují přitom na to, že vládní konsolidační balíček, který má platit od příštího roku, tyto chudé rodiny ještě víc zatíží.
Střední školství potřebuje urgentní změnu. Navýšit kapacity čtyřletých gymnázií, říká sociolog Prokop
Číst článek
Prokop navrhuje například pro část těch nejchudších zvýšit daňovou slevu na dítě. Kalíšková ale zároveň říká, že ta už je v mezinárodním srovnání poměrně vysoká. Ohroženým rodinám by podle ní pomohla pravidelná valorizace sociálních dávek.
„Protože u nás nemají pravidelnou valorizaci, tak dochází ke zpožděním. Jednou za čas se dávky navyšují, ale většinou se ani zpětně nenavyšují dostatečně na to, aby to pokrylo inflaci. Navíc když dojde k rychlému nárůstu inflace za krátké období, tak politická rozhodnutí nikdy nejsou tak rychlá. Na rodiny to dopadne ihned, ale než se na vládě vyjedná, o kolik se zvýší přídavky na děti a jak se bude zvyšovat rodičovský příspěvek, tak je pozdě,“ zamýšlí se ekonomka Klára Kalíško.
Prokop taky zmiňuje rozšíření programu Obědy do škol – aby jídlo mělo zdarma víc dětí z těchto chudých rodin. Podobně navrhuje i to, aby stát těmto dětem přispíval třeba na některé volnočasové aktivity.
Automatická valorizace?
O zavádění automatické valorizace většiny dávek podle vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky z KDU-ČSL kabinet neuvažuje. Jeho resort ale úpravy sociální podpory chystá.
‚Je znát, že zájem o meníčka klesl.‘ Lidé si stále častěji nosí obědy z domu, ohrožuje to venkovské podniky
Číst článek
„Chceme udělat výrazné zjednodušení, především pro klienta. Systém zjednodušíme díky tomu, že budeme mít měsíční informace o příjmech domácností a žádajících klientů. Zjednodušíme ho také celkově, včetně dokladování, chození po úřadech a podobně. Lidé, kteří na pomoc nárok mají, ale neumí si o ni říct nebo neumí kontaktovat konkrétní pracoviště úřadu práce, to budou moci udělat digitálně,“ vypočítává Jurečka.
Jurečka chce taky víc provázat poskytování příspěvku v hmotné nouzi s pravidly pro nezaměstnané. Návrh má být připravený do konce roku. Příští rok by změny měla projednat vláda a parlament a platit by mohly od roku 2025.
Problém startovní pozice
Dlouhodobě jsou ve výsledcích projektu Život k nezaplacení nejčastěji sledovanou skupinou senioři. V porovnání s podzimem 2021 se mají téměř stejně.
Jaký dopad bude mít nulová sazba DPH na knihy pro nakladatelství? Cena podle šéfa Kalichu neklesne
Číst článek
Část důchodců, hlavně žen, které žijí samy, se v uplynulém roce dočasně propadly k hranici chudoby nebo hlouběji pod ni. Nepomohla jim zásadně ani první mimořádná valorizace důchodů loni na podzim.
„První valorizace tady asi nebyla zcela dostatečná. Není to ale tím, že by valorizace byla špatná, je to spíše dané tím, že tato skupina je ohrožená. Dlouhodobě víme, že samostatně žijící důchodci, obzvláště ženy, jsou ohroženi chudobou a problém byl spíše v jejich startovní pozici,“ říká ekonomka Klára Kalíšková.
Tu částečně vyrovnala lednová valorizace, při které se hlavně ženám důchodkyním zvýšil důchod i o takzvané výchovné, tedy 500 korun za každé vychované dítě
Krize krajů i Prahy
Krize dopadla nejhůře na ty, které už před ní byli v horší startovací pozici. Jedná se hlavně o lidi z Ústeckého a Karlovarského kraje. Počet domácností hospodařících na nule tam v posledním roce a půl vzrostl z 24 na 41 procent.
Vysoké nedoplatky za energie v Jablonci. Radnice lidi neupozornila na zvýšení záloh v městských bytech
Číst článek
Viditelný dopad růstu cen bydlení a energií je ale i Praze. V hlavním městě hraje roli taky vysoké zdražování hypoték a nájmů. Lidé v metropoli se sice nepropadají do existenčních problémů, ale nezvládnou už tolik spořit.
„Na severozápadě hospodaří na nule 41 procent, v Praze je to okolo 30 procent. Před krizí ušetřil průměrný Pražan poměrně hodně, nyní ušetří o čtyři až pět tisíc méně. Roste počet lidí, kteří nejsou schopni rozšiřovat své úspory, protože inflace ‚žere‘ jejich reálnou hodnotu,“ dodává sociolog Daniel Prokop.
V bohatších regionech tak krize způsobila pokles kupní síly a úspor, v chudších regionech narostl počet lidí ohrožených chudobou.
