‚Hybridně působí ve prospěch Ruska.‘ Vojenští rozvědčíci zveřejnili dopis, proč žádali blokaci webů
Server iROZHLAS.cz získal od Vojenského zpravodajství oficiální seznam stránek, o jejichž zablokování tajná služba požádala provozovatele tuzemské internetové infrastruktury. Úřad informace původně tajil.
Když vláda na konci února vyzvala k blokaci dezinformačních webů s ruskou propagandou, nejmenovala žádnou stránku konkrétně. Místo toho zástupce tuzemské internetové infrastruktury oslovila armádní tajná služba Vojenské zpravodajství, která dodala i seznam více jak dvou desítek webových stránek.
Stát odmítá říct, které weby a proč nechal vypnout. Vláda připraví zákon proti dezinfu, Bartoš o něm neví
Číst článek
Podle tiskové mluvčí Vojenského zpravodajství Alžběty Míchalové šlo „ojedinělý počin, který aktuálně reagoval na vzniklou situaci“. Na přímý dotaz ale odmítla sdělit, které weby chce stát blokovat. Neoficiální seznam zveřejnil nejdříve portál Lupa.cz, který se serveru iROZHLAS.cz později povedlo ověřit.
Nyní ale vojenská tajná služba v reakci na žádost podle informačního zákona seznam zaslala, spolu s doprovodným dopisem. V něm Národní centrum kybernetických operací při Vojenském zpravodajství žádá „o preventivní opatření, a to technické znemožnění přístupu k navrženým dezinformačním stránkám obsaženým v připojeném seznamu“.
Rovněž se v něm píše, že vybrané weby jsou „známé a potvrzené entity podílející se na hybridním působení ve prospěch agresivních kroků Ruské federace“.
Bližší zdůvodnění ale dopis neobsahuje, jen mluví o „šíření informací potenciálně naplňujících podstatu podpory nezákonného jednání postižitelného i v trestněprávní rovině“.
Trestněprávní rovinu ale policie neřešila a podle dřívějšího vyjádření o blokaci webů nežádala. Podle mluvčího Policejního prezidia Ondřeje Moravčíka je blokace stránek „naprosto extrémní nástroj“, který se v trestním řízení používá jen po důkladném zvážení.
Do blokace stránek se zapojil jak tuzemský správce domény s koncovkou .cz CZ.NIC, tak i všichni tři mobilní operátoři. Ti se přitom odvolávali právě na komunikaci s Vojenským zpravodajstvím.
Prověřte si, které dezinformační weby nejsou na vašem připojení k internetu dostupné. Anonymně sebraná data nám zároveň pomohou objasnit, jaké weby poskytovatelé blokují.
Jak ale ukázala data nasbíraná od čtenářů a čtenářek serveru iROZHLAS.cz, ne všechny stránky ze seznamu se daří spolehlivě blokovat.
Pokud nějakou doménu vyřadí z provozu CZ.NIC, přestane fungovat všem. Tuzemský správce domény ale takto může zasáhnout jen proti stránce s českou koncovkou .cz, nikoli proti webům s adresou končící na .com, .org nebo jinou ze stovek domén.
S válkou přišlo blokování webů. Jak ho obcházejí v Rusku, Číně i Česku?
Číst článek
Oproti tomu blokace na straně poskytovatelů připojení k internetu se dá snadno obejít, například skrze VPN nebo nastavením zahraničních DNS serverů.
V případě webů ze seznamu Vojenského zpravodajství jako Ac24 nebo Svobodný vysílač, jejichž domény jsou stále v provozu, se pohybovala úspěšnost blokace v sítích mobilních operátorů mezi 70 a 80 procenty.
Dezinformátoři se přesunuli na Telegram, i tam je už blokují. Sociální síť přesto roste, říká Šlerka
Číst článek
Drobnější poskytovatelé internetu pak vybrané stránky často neblokují vůbec, jejich zákazníci tak ani žádnou změnu nepoznají.
A samotné dezinformační weby pak své aktivity přesouvají buďto na zahraniční domény, nebo třeba na chatovací síť Telegram, tedy mimo dosah tuzemských zákazů.
Samotná vláda pak do budoucna neplánuje sestavovat další seznamy stránek k zablokování. Podle vládního zmocněnce pro boj s dezinformacemi Michala Klímy by mělo v dohledné době dojít k úpravě zákonů, aby „nedocházelo k pochybnostem při podobném postupu,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.
Tuzemský správce domény hodlá osm vybraných stránek blokovat ještě měsíc, nicméně podle šéfa Ondřeje Filipa také čeká na „koncepční řešení“.
