Pět klimatických scénářů: Zemi čekají nenávratné změny, pouze jeden může naplnit Pařížskou dohodu
Pomyslnou hranici globálního oteplování překročíme už ve 30. letech tohoto století. Lidská činnost a zejména produkce skleníkových plynů má vliv na klimatické výkyvy a extrémní jevy. S takovými závěry přišel Mezivládní panel Organizace spojených národů pro klimatickou změnu (IPCC). V nové zprávě upravil predikce o vývoji oteplování, varuje před nenávratnými změnami a představuje pět možných scénářů do konce století.
„Už je jasné, že planeta se otepluje v důsledku lidské činnosti. Politici se rozhodli, že nepřekročí určité limity. A pokud se v těch daných limitech máme pohybovat, musíme jednat velice rychle a začít globálně trvale omezovat emise,“ řekl BBC jeden z autorů zprávy, klimatolog Ed Hawkins z univerzity v britském Readingu.
Hlavní cestou je podle panelu razantní snížení nebo úplné zastavení produkce všech skleníkových plynů. Kromě opakovaného CO2 se na znečištění ovzduší výrazně podílí také methan.
Hodnota oteplování Země se udává ke stavu před průmyslovou revolucí. Jako hraniční, která má značit kritický stav klimatu, stanovili vědci už dříve 1,5 stupně Celsia. Společnost by ji podle nejnovějších predikcí mohla přesáhnout už ve 30. letech. Předchozí zprávy přitom odhadovaly překročení až v polovině 21. století. Po pokoření hranice ale dojde i k nenávratnému poškození.
Uhlíková neutralita do 2050
Nejvíce optimistický scénář, označený jako SSP1-1.9, počítá s tím, že se k roku 2050 podaří dosáhnout uhlíkové neutrality. Skleníkové plyny budou stále v atmosféře přítomné, ale už nebudou přibývat.
Společnosti přejdou k udržitelnosti a nebudou se soustředit pouze na ekonomický růst. Důraz budou klást na zdraví a vzdělání, píše Reuters. Předchozí klimatický vývoj ale bude mít na dále vliv na počasí. Extrémní přírodní jevy budou častější, ale svět by se měl vyhnout nejhorším dopadům klimatické změny.
Tento vývoj nadále počítá s tím, že v nejlepším případě vzroste mezi lety 2041-2060 teplota ze stávajících 1,5 °C o jednu desetinu stupně. Pravděpodobné může být ale rozmezí až ke dvěma stupňům. Ke konci století by teplota země mohla mírně klesnout, a to pod stávající číslo na 1,4.
Pařížská klimatická dohoda
První scénář jako jediný může naplnit cíle, které vytyčila Pařížská dohoda o klimatu z roku 2015. Země, včetně České republiky, se zavázaly k udržení globálního oteplování pod dvěma stupni Celsia, ale spíše kolem hodnoty 1,5 °C. Signatáři mají také usilovat o následné snižování globální teploty země k hodnotám před průmyslovou revolucí.
Střední cesta
Druhý scénář SSP1-2.6 vychází z podobných předpokladů jako první. Došlo by k výraznému celosvětovému snížení CO2 emisí. Cesta k omezení produkce skleníkových plynů by byla ale pomalejší než v prvním případě. Dosažení uhlíkové neutrality by nastalo až po roce 2050. Scénář počítá také s větším důrazem na udržitelnost ve společnosti, obdobně jako první predikce.
Teplota by se ale v nejlepším případě měla stabilizovat na 1,8 °C oproti stavu před průmyslovou revolucí. Do konce století by mohla být vyšší než dva stupně.
Společnost nerovností
Pokud by se objem škodlivých emisí CO2 pohyboval na stejné úrovni, jako je tomu dnes, tak by k uhlíkové neutralitě nedošlo ani do konce století, předpovídá třetí scénář SSP2-4.5. Z hlediska socioekonomických faktorů nedojde k žádné výrazné změně, pokrok k udržitelnosti bude pozvolný. Vývoj společnosti a příjmy budou nerovné. Mezivládní panel jej proto označuje jako regionální rivalitu.
| 2021-2040 | 2041-2060 | 2081-2100 | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Scénáře vývoje | Odhad (°C)* | Rozmezí (°C)** | Odhad (°C) | Rozmezí (°C) | Odhad (°C) | Rozmezí (°C) |
| SSP1-1.9 | 1,5 | 1,2 až 1,7 | 1,6 | 1,2 až 2,0 | 1,4 | 1,0 až 1,8 |
| SSP1-2.6 | 1,5 | 1,2 až 1,8 | 1,7 | 1,3 až 2,2 | 1,8 | 1,3 až 2,4 |
| SSP2-4.5 | 1,5 | 1,2 až 1,8 | 2,0 | 1,6 až 2,5 | 2,7 | 2,1 až 3,5 |
| SSP3-7.0 | 1,5 | 1,2 až 1,8 | 2,1 | 1,7 až 2,6 | 3.6 | 2,8 až 4,6 |
| SSP5-8.5 | 1,6 | 1,3 až 1,9 | 2,4 | 1,9 až 3,0 | 4,4 | 3,3 až 5,7 |
| Odhadované teploty pro jednotlivé scénáře/IPCC 2021 * Nejlepší odhad v °C ** Velmi pravděpodobné rozmezí °C |
||||||
Na konci století scénář předpovídá teplotu vyšší o 2,7 stupně než v předindustriální době. Počítá ale s rozmezím až k 3,5 stupně Celsia.
Dvojnásobné emise
Na zhoršování situace a výrazný ohřev planety upozorňuje čtvrtý možný scénář SSP3-7.0. Předpovídá zvýšení průměrné teploty na konci století o 3,6 stupně. Rozmezí ale může dosáhnout až 4,6 stupně.
Do roku 2100 by se škodlivé emise mohly dostat na dvojnásobek dnešního objemu. Státy by se místo spolupráce soustředily hlavně na vlastní ochranu a zajišťování dostatku potravin pro své obyvatele.
Nejhorší a fosilní
Nejhorší scénář označený jako SSP5-8.5 pro budoucí vývoj klimatické změny počítá s dvojnásobným růstem emisí už do roku 2050.
Uhlíková neutralita
Uhlíková neutralita znamená rovnováhu mezi emisemi uhlíku a jeho pohlcováním z ovzduší do přirozených úložišť. Mezi hlavní pohlcovače skleníkových plynů patří půdy, lesy a oceány. Souhrnně jde o systémy, které více uhlíku vstřebají, než vyprodukují.
Stále rychlý globální ekonomický růst sebou ponese vysokou spotřebu fosilních paliv a energií.
Ke konci století může v tomto případě teplota dosahovat o 5,7 stupně více než před průmyslovou revolucí.
Důsledky
„Globální povrchová teplota se bude zvyšovat nejméně do poloviny století v případě všech emisních scénářů,“ shrnují vědci ve zprávě. Jak ukazují jednotlivé modely, globální oteplování překročí hranice 1,5 a 2 stupně, pokud nedojde ke snížení skleníkových plynů v následujících dekádách.
Scénáře, které počítají se zvyšováním emisí CO2, upozorňují, že přírodní oceánské a pevninské úložiště uhlíku nebudou na objem plynu stačit, proto bude vysoký poměr emisí končit v atmosféře.
S pokračujícím globálním oteplování bude také docházet k mnoha změnám v počasí. Dojde k častějším a intenzivnějším výkyvům veder, silných srážek, v některých regionech bude zemědělství ohrožovat sucho, jinde budou intenzivní tropické cyklóny.
Oteplování se výrazně dotkne také arktického ledu, úbytku sněhové pokrývky a permafrostu. Arktida a Antarktida může čelit nejvyšším nárůstům průměrné teploty. Dokonce více než v tropech, uvádí zpráva. Do roku 2050 může být Arktida téměř bez ledové pokrývky, a to nezávisle na scénáři. A o ledovcovou pokrývku s velkou pravděpodobností přijde i Grónsko.
Právě ledovcové povrchy a hladiny oceánů označuje zpráva jako dlouhodobě nenávratné škody. Jejich srovnání na předindustriální hladinu může trvat staletí až tisíciletí, varují vědci.
Pokračující globální oteplování také čím dál více ovlivňuje vodní cyklus. Mění se monzunové srážky nebo střídání náročných období sucha a dešťů. Na tento faktor upozorňoval už pátý report mezivládního panelu. Nyní vědci zdůrazňují častější intenzitu změn v regionech během ročních období nebo i roční výkyvy.
Panel OSN apeluje na rychlé snižování emisí. Teplota podle něj stoupá nejrychleji v historii
Číst článek
Jak uvedla německá klimatoložka Friederike Ottová z univerzity v Oxfordu, která se podílela na studii, vlny veder budou intenzivnější a častější. A totéž platí o přívalových deštích a záplavách.
„Očekává se, že k těm jevům, které se v minulosti vyskytly pouze jednou za století, dojde jednou až dvakrát za desetiletí do poloviny století. Informace, které poskytujeme v této zprávě, je nesmírně důležité vzít v úvahu a připravit se na tyto události,“ řekla BBC spolupředsedkyně mezivládního panelu IPCC Valérie Masson-Delmotteová. Výskyt extrémnějších jevů souvisí se zvyšováním hladiny oceánů.
