V Česku přibývá lidí, kteří si dobrovolně platí důchodové pojištění
Důchodové pojištění si dobrovolně platí čím dál více Čechů. Za posledních pět let vzrostl jejich počet o víc než polovinu. Lidé si totiž uvědomují, že k získání důchodu není jediným předpokladem věk, ale i odpracovaná doba. Jenže ta lidem často chybí a je potom důvodem pro nevyplacení důchodu. Náhradou může být právě dobrovolné důchodové pojištění.
Češi v důchodovém věku se od příštího roku dočkají vyšší penze. Ve svých peněženkách tak lidé budou mít v průměru o 205 korun víc. I tak má ale mnoho Čechů každý měsíc problém se svým důchodem vyjít.
Pokud totiž lidé chtějí dostat starobní důchod, musí splnit dvě podmínky - věk a požadovanou dobu sociálního pojištění. Tisícům lidí se tak může stát, že podmínky pro získání nesplní. Přistupují proto k dobrovolnému důchodovému pojištění.
„Skutečně roste počet lidí, kteří si důchodové pojištění platí dobrovolně. Ten nárůst je poměrně značný. Kdybychom se podívali na růst za posledních pět let, tak je to více než polovina, konkrétně 64 procent. Nicméně je třeba si uvědomit, že v absolutních číslech to nejsou žádné velké počty. Je to nějakých šest tisíc lidí loni oproti asi 3600 před pěti lety,“ potvrzuje analytik Swiss Life Select Jan Macek.
Průměrný pracující měl ještě nedávno při odchodu do důchodu odpracováno kolem čtyřiceti let. V současnosti ale lidé často práci přerušují - ať už to jsou maminky po mateřské, které nemůžou najít práci, nebo mladí lidé, kteří pracují dlouhodobě v cizině. Dobrovolné pojištění se vyplatí i dlouhodobě nezaměstnaným nebo absolventům, kteří odkládají vstup na pracovní trh.
"Obecně lze říci, že lidé, kteří se rozhodnou přihlásit se k dobrovolnému placení důchodového pojištění, jsou v konkrétní životní situaci, která není důchodově pojištěná. A oni si uvědomují, že pro budoucí splnění podmínek nároku na důchod, ať už starobního nebo i invalidního či pozůstalostního, je pro ně placení dobrovolného důchodového pojištění vhodné,“ vysvětluje Renáta Provazníková z České správy sociálního zabezpečení.
Výše minimálního pojistného se každoročně mění, počítá se totiž z průměrné mzdy. Letos vychází na 1817 korun.
Stačí jen podat žádost na okresní správě sociálního zabezpečení. Pokud někomu chybí doba pojištění pro nárok na důchod, zákon ho umožňuje doplatit i zpětně. Jen ale jeden rok.
Lidé by si ale stejnou částku mohli i soukromě spořit. „Pokud bychom si vzali člověka, který se rozhodne, že si začne teď soukromě spořit a můžeme se držet toho, že si bude platit právě těch 1817 korun, a dělal by to takhle 30 let, tak by si mohl naspořit vlastní prostředky ve výši 1,7 milionu korun, které mu potom výrazně pomůžou zvýšit životní standard důchodu,“ uvádí příklad Macek.
