Mise Apollo posunula vědecký výzkum a vývoj. Bez něj by lidé na Měsíci nepřistáli
Suché zipy, nové izolační a keramické materiály nebo speciální látky potřebovali astronauté, když před 45 lety dobývaly Měsíc. Za cestou do vesmíru stálo úsilí tisíců konstruktérů a vědců, kteří se podíleli na americkém programu Apollo. Tehdejší výzkum, do kterého USA investovaly desítky miliard dolarů, nesmazatelně posunul hranice lidského poznání.
Americký astronaut Harrison Schmitt na záznamu NASA právě sbírá horninu z různých míst měsíčního povrchu.
Celou výpravu letu Apollo 17, poslední cesty na Měsíc, tak napjatě sledovali v prosinci 1972 také vědci a geologové. Čekali na více než sto kilogramů lunárních vzorků.
„Samotný výzkum lunárních hornin ukázal, že s největší pravděpodobností náš měsíc vznikl při obrovské srážce s naší Zemí. Víme, že v počátečním stádiu svého vývoje byl roztaven do hloubky několika stovek kilometrů,“ popisuje Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno.
Apollo přineslo poznání nejen o vesmíru, ale také urychlilo obrovský technický pokrok a výzkum.
„Říká se, že z každého investovaného dolaru do tohoto projektu se vrátilo dalších patnáct. Co bývá často opomíjeno, je také logistika samotného projektu, protože na tom projektu se podílelo přes 20 tisíc amerických firem,“ dodává Gabzdyl.
Aby člověk doletěl na Měsíc, bylo potřeba propojit ty nejlepší vědecké a technické mozky. Jen dostat astronauty na oběžnou dráhu Země a následně Měsíce nebylo snadné.
„Raketa byla takové síly, že do dnešní doby nebyla překonána. Musela být vyvinuta kosmická loď. Musela být vyvinuta potřebná zabezpečovací technika,“ vysvětluje Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře.
Konstruktérem výkonných raket nejprve pro nacistické Německo a později pro USA byl geniální technik Wernher von Braun, který se po druhé světové válce vzdal Američanům. Jeho Saturn V vynesl první posádku k Měsíci. Obrovské úsilí vědců se později promítlo do běžného života lidí. Například vznikly materiály pro tepelnou izolaci.
„Vytvářely se speciální lehké materiály, které mají výborné izolační vlastnosti, a ty se uplatňovaly a uplatňují dodnes v nejrůznějších materiálech – třeba v látkách,“ dodává Jan Kolář.
Vývoj skafandru se později promítl například do výroby obleků pro záchranáře, hasiče, techniky v atomových reaktorech nebo automobilové závodníky. A díky Apollu se rozvíjela také medicína.
Let na Měsíc ale ukázal i další důležitou věc a to, čeho je lidský mozek schopen: vymyslet věci, které se dříve zdály neuvěřitelné.
