V muzeu čertů v Úštěku se děti nebojí. Potkat mohou navíc i čarodějnice
Ještě dnes se v muzeu čertů v Úštěku na Litoměřicku potkají návštěvníci nejen s čerty, ale i s čarodějnicemi. Ty jim přijely na výpomoc ze svého muzea v Kadani. Čertovské hnízdo v Úštěku ale není místo, kde by se měli lidé bát, alespoň ne děti.
„Vám dětem, vám se tu nic nestane. Vy jste čisté dušičky, aspoň někteří. Ale vy dospělí, jakmile řeknete sprosté slovo jako ‚ježíšmarjá‘, ‚panebože‘ nebo něco podobného, dostanete bičem,“ upozornila čertice v místnosti plné obrazů a soch čertů. Ne všichni ale vypadali jako z pohádky.
„Například tento černý, to je maska stromového čerta z ostrova Bali. Támhleti červení, co visí u schodů, ti zas pochází z Mexika. To už vidíte, že to jsou ďáblové. To není jako ten náš hodný český čert, kterého napálíte, kdykoli se vám zachce.“
K čertům patří také peklo a to je v Úštěku hned přes ulici v gotických sklepeních pod hradem. Žádné teplo tam ale nemají. „Peklo nejsou lázně, to si pamatujte,“ říká s humorem průvodce.
Kromě zimy tam mají i váhu na lidské duše. Čertovský průvodce ukazuje, jak si čerti v pekle krátí dlouhou chvíli. Mají tam několik hraček. „Tady si čerti hrají a sem dávají ženské jazyky, co pomlouvají.“
Mají tam také čertovské koule, kterých se podle průvodce ženy bojí, jak čert kříže. „Na tom se zkouší nevěra. Mladá paní, chcete si zatočit?“ ptá se průvodce.
Na konci pekla čertice zajaly jednoho návštěvníka a ostatní ho museli vykoupit písničkou. Zazpívali mu Skákal pes.
„Trochu jsem se bál. Viděl jsem, že žena tomu zpěvu moc nedala, ale děti zpívaly, tak to dopadlo dobře,“ říká zajatý muž.
Občas čerty navštěvují nejen lidé, ale i čarodějnice. Ty jsou tam i dnes a můžete si od nich nechat třeba věštit budoucnost. Poslední prohlídka začíná dnes v 16 hodin.