Funkce Evropského parlamentu
Ve volbách do Evropského parlamentu bude přes 400 milionů obyvatel Unie rozhodovat o obsazení celkem 751 poslaneckých míst. Od přistoupení Chorvatska k EU v červenci 2013 má Evropský parlament 766 poslanců, tento počet se ale po volbách sníží a na této úrovni zůstane i v budoucnu.
Českou republiku bude v novém europarlamentu zastupovat 21 poslanců, tedy o jednoho méně než dosud.
Tyto volby jsou dosud možná nejdůležitějšími volbami do Evropského parlamentu, protože Unie se snaží překonat hospodářskou krizi a přední představitelé EU zvažují, jakým směrem se v budoucnosti vydat.
Poprvé bude také Evropský parlament volit předsedu Evropské komise.
Jedna ze zásadních změn, které Lisabonská smlouva zavedla, spočívá v tom, že až budou členské státy EU jmenovat příštího předsedu Evropské komise, který se na podzim 2014 stane nástupcem Josého Manuela Barrosa, budou vůbec poprvé muset přihlížet k výsledkům voleb do Evropského parlamentu.
Nový Parlament musí také nového předsedu Komise schválit. To znamená, že voliči mají nyní jasné slovo ve věci toho, kdo stane v čele řídícího orgánu EU.
Už v předvolební kampani tak každá frakce propaguje svého kandidáta na tento post.
Lisabonská smlouva rozšířila pravomoci Evropského parlamentu také v dalších oblastech. Až na několik výjimek má stejné postavení v legislativním procesu jako Evropská Rada, kde státy zastupují jejich ministři.
Díky smlouvě získal parlament skutečnou pravomoc v posledních důležitých oblastech politiky, v nichž měl dosud pouze konzultativní úlohu – zejména v oblasti zemědělství a občanských svobod.
Evropský parlament také nově spolurozhoduje o tom, jak bude nakládáno s penězi daňových poplatníků. Spolu se členskými státy vytváří podobu dlouhodobého evropského rozpočtu a pak také schvaluje jednotlivé rozpočty na každý rok.
Hlas Evropského parlamentu je slyšet také v zahraniční politice. Zodpovídá se mu Vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečností politiku.
Souhlas Parlamentu je vyžadován pro každé rozšíření EU a pro uzavírání obchodních a jiných mezinárodních dohod se třetími zeměmi.
Parlament také přijímá petice občanů. Parlament sice nemá pravomoc k tomu přicházet s konkrétními návrhy legislativy, ale má pravomoc vyzvat Evropskou komisi, aby daný předpis přijala.
