Bulvár a celebrita jsou jako parazit a hostitel, říká autor dokumentu Dělníci bulváru
Nový dokumentární film režiséra Víta Klusáka Dělníci bulváru nabízí pozoruhodný pohled na část zdejší mediální scény. Premiéru bude mít v rámci cyklu České televize nazvaného Český žurnál v polovině dubna, ale už dnes se představil novinářům.
Zatím prý není jasné, jestli je zaujal, protože novináři jako profesionální diváci na projekcích netleskají.
„Ale z letmých náznaků, když jsem potom s některými hovořil, jsem měl pocit, že to hodnotili kladně,“ svěřil se autor snímku Vít Klusák.
Film Dělníci Bulváru vznikl - stejně jako další díla v cyklu Český žurnál - jako dokumentární pohled na subjektivně významnou událost roku. Loni v srpnu českou společností například hýbal ‚únos‘ Ivety Bartošové do Itálie.
O novém dokumentu Dělníci bulváru mluvili jeho autor Vít Klusák a jeden z aktérů filmu, šéfredaktor serveru Extra.cz Pavel Novotný
„Když jsem se dozvěděl pikantnost, že v okamžiku, kdy tehdejší přítel Ivety Bartošové jel do Itálie, jeho vozidlo řídil bulvární fotograf, tak mě zaujalo, že bulvár režíruje ty pseudoudálosti nikoliv zpovzdálí, ale už přímo ze středu dění,“ zdůrazňuje Klusák.
Jednomu z aktérů dokumentu, šéfredaktorovi serveru Extra.cz Pavlu Novotnému, se film líbil a poznává se v něm. Podle něj jde o věrný obrázek fungování bulváru. Myslí si také, že pobaví i diváka, kterého bulvár absolutně nezajímá.
„Je to, myslím, velmi věrný obraz stavu českého bulváru a lidí, kteří ho vytvářejí. Spousta lidí v branži mi to vytýká, že jsem to natočil, a já jsem Klusákovi vděčný za to, že bulvární novináři ve filmu uvidí především sebe, ne mě,“ říká.
Vztah mezi bulvárními novináři a celebritami je podle něj vzájemná výpomoc. Některé celebrity mají pocit, že bulvární média potřebují, a ta se bez nich zase neobejdou. Že by šlo o negativní vztah, Novotný popírá.
„Ze strany celebrit je to často velmi pokrytecké, tvrdit, jak jim bulvár ubližuje, když nás potom denně konfrontují se svými požadavky - 95 procent informací dodávají samotné celebrity buď samy na sebe, nebo na jiné ve snaze získat nějakou výhodu nebo očernit jinou celebritu.“
Právě to Klusáka zaujalo. „Připodobnil bych to vztahu parazita a hostitele - parazit potřebuje, aby byl hostitel co nejdéle živ, ale zároveň ho musí vyžírat a nějak s ním koexistovat. Hra na přátelství, které zdaleka přátelstvím není,“ míní.
Podle něj bulvární média stále ještě balancují na hraně etických či únosných mezí, ale tato hrana se posouvá. „Ještě před pár lety by se neukazoval oběšený pes, ale dnes už je zapotřebí přijít s něčím žhavějším, než bylo dřív, tak se to objeví klidně i na iDnesu,“ naráží Klusák na stále snižující se čtenost tisku.
S tím souhlasí i Novotný. Podle něj bulvár nelže, jen možná překrucuje a nafukuje informace. Posouvat hranice je ale dle jeho slov nutné právě kvůli mediální konkurenci a tomu, že zaujmout čtenáře v záplavě informací je velmi těžké.
V rámci zákona prý proto udělá maximum, aby se mu to povedlo. „Etické rozdělení opravdu nečekejte,“ uzavírá.
