Hráč na violu se stal dozorcem, vězně učí opravovat hudební nástroje
Pavel Staněk vystudoval konzervatoř, hrával v hradecké filharmonii a s violou procestoval celý svět. Nakonec se z něj, v podstatě ze dne na den, stal dozorce ve věznici, který učí odsouzené opravovat hudební nástroje.
Pavel Staněk se vzdal koncertování po dlouhých patnácti letech, protože chtěl být častěji se svojí rodinou.
„Už to došlo k tomu, že jsem v roce byl asi jen 40 dní doma, zbytek jsem byl ve světě. A manželka tady měla čtyři děti,“ vzpomíná.
V Bohdašíně na Náchodsku ale není nabídka práce nijak velká, a Pavel Staněk tak nastoupil do věznice Odolov jako dozorce. Navíc s předsevzetím, že s hudbou skončil. To ale dlouho nevydrželo.
Jako věřící kývl na nabídku vést chrámový sbor a přímo ve věznici spolu s jedním z vychovatelů naučili odsouzené vyrábět a opravovat hudební nástroje.
„Neměli žádnou zkušenost se dřevem, ale tak je nadchla práce v dílně, že tam trávili veškerý svůj volný čas. A taková perlička, někteří odsouzení, když se vrátili, tak si doma v civilu založili svou dílnu a opravnu hudebních nástrojů,“ vypráví.
Vězni už opravili violu z roku 1671 a k tomu více než stovku dalších instrumentů. Na některé z nich dnes hrají umělci například v pražské komorní filharmonii.
Podle statistik se navíc žádný z odsouzených, který prošel dřevomodelářskou dílnou v Odolově, zatím do výkonu trestu nevrátil. Možná i proto Pavel Staněk na návrat k profesionálnímu koncertování nepomýšlí.
Zpátky na pódium ale Pavla Staňka možná přece jen přivede nový hudební nástroj, který by měl, především dětem, usnadnit přechod z houslí na violu.
„Jmenuje se violoid a celkem slaví úspěchy, takže čekáme na patent a potom budeme asi konečně za vodou,“ dodává dozorce s úsměvem.
