Česko chtělo v Bruselu prosadit tvrdší přístup vůči Rusku, jiné země ale byly proti

Evropská unie Rusku pohrozila zastavením jednání o vzájemném zrušení víz. Ministři zahraničí zemí osmadvacítky tak na mimořádné schůzce v Bruselu reagovali na ruskou vojenskou akci na Krymu. Podle původního návrhu závěrů své schůzky se přitom měli dohodnout na výrazně tvrdších opatřeních.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle šéfky unijní diplomacie Catherine Ashtonové označili ministři zahraničí zemí osmadvacítky ruskou akci na Krymu za agresi

Podle šéfky unijní diplomacie Catherine Ashtonové označili ministři zahraničí zemí osmadvacítky ruskou akci na Krymu za agresi | Zdroj: Reuters

Ministři označili ruskou akci za agresi, jak řekla šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová.

Česko patřilo ke státům, které chtěly okamžité zastavení jednání o konci víz a navíc hrozbu cílených sankcí a zbrojního embarga proti Rusku.

„Nezapírám, že bych byl rád, kdybychom přímo rozhodnutí učinili a řekli, že jsme konkrétní věci přerušili,“ potvrzuje ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Přehrát

00:00 / 00:00

O hrozbě sankcemi informoval zpravodaj ČRo Ondřej Houska

Jak Českému rozhlasu potvrdil vysoce postavený zdroj, proti takovému názoru se postavilo Německo, Slovensko nebo země z jihu unie. Ty nechtějí situaci hnát na ostří nože a jsou přesvědčeny, že s Ruskem se ještě dá jednat.

Podle německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera se situace stále ještě může změnit. Rusko musí ukončit všechny vojenské akce a Ukrajina zase plně respektovat práva menšin.

Také šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák měl námitky proti tomu, aby unie okamžitě zastavila jednání s Ruskem o bezvízovém styku:

„Já bych se tu přiklonil k názorům, které zazněly od většiny unijních států. A sice, že bychom neměli trestat občany Ruské federace za kroky, které uskutečňuje jejich vedení.“

Sesazený ukrajinský prezident Janukovyč požádal Rusko o vojenskou pomoc

Číst článek

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek tak ocenil aspoň to, že EU teď má k dění na Ukrajině jednotný postoj. To je podle něj mnohem silnější, než kdyby každá země osmadvacítky postupovala sama.

„Tohle je výsledek, který respektuji. Není to tak, že bych to pokládal za neúspěch. Pokud ale opravdu nedojde ke změně v poměrně krátkém čase, k přerušení jednání o vízech dojde,“ říká Zaorálek.

Další kroky můžou přijmout lídři zemí Evropské unie, kteří se v Bruselu ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.

Polsko se kvůli Rusku bojí o svou bezpečnost, vyžádalo si mimořádnou schůzku NATO

Číst článek

Ruská vojenská přítomnost na Krymu | Foto: Český rozhlas

Ondřej Houska Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme