Hvězdy prvorepublikového filmu obsadily brněnský letohrádek Mitrovských
I po téměř sto letech nás stále přitahuje svět filmu 20. a 30. let minulého století. Nejen samotné filmové příběhy, ale i jejich herci. Tomuto zájmu vychází vstříc nová výstava v brněnském letohrádku Mitrovských.
Uvidíte tam nejen filmové plakáty a dobové fotografie, ale také osobní předměty řady hereckých osobností. Atmosféru podtrhne autentická herecká šatna, kostýmy z televizního seriálu „Hříšní lidé města pražského" nebo zákoutí dobové módy.
Přestože o hvězdách prvorepublikového filmu bylo už napsáno a řečeno mnohé, u dvou z nich se podařilo zajistit osobní předměty, které jsou na podobné výstavě prezentovány vůbec poprvé.
„Jsou to dvě dámy, Zita Kabátová a Adina Mandlová. Máme tady od snachy Zity Kabátové značnou část pozůstalosti, kloboučky, šperky, hodinky, náušnice, jehlice. U Adiny Mandlové se nám podařilo vypátrat pozůstalost ve středních Čechách. Sestává jak ze starších předmětů, například rtěnky, dvou kloboučků, a potom z novějších předmětů, které používala až do své smrti,“ říká s určitou pýchou šéf produkce letohrádku Petr Lukas.
První seznámení s filmovými hvězdami poskytly tuzemskému publiku zahraniční osobnosti, zejména z Německa, Francie a pochopitelně z Hollywoodu. Nicméně zhruba od druhé poloviny 20. let začínají plátna ovládat tuzemské snímky a jejich hvězdy, vysvětluje filmová historička Markéta Nedvědová:
„Vzhledem k tomu, že my jsme měli velice rádi zahraniční hvězdy, ale nebyly na to velké podmínky, tak ty první hvězdy byly průkopnice. V době, kdy nastupují nám známější Adiny Mandlové a Nataši Gollové, tak přicházejí do světa, kdy už se trh naučil nějakým způsobem pracovat s českou hvězdou, která to samozřejmě nemá tak snadné jako v Hollywoodu.“
Ve srovnání s dneškem byly ale tehdejší hvězdy méně vláčeny bulvárem. Více než o jejich skandály se publikum zajímalo o jejich život, byť o něm mělo často velmi idealizované představy. Pád řady hvězd způsobila okupace. Podle Lukase to dokládají i osudy dvou tehdejších hvězd, které ještě žijí. Soňa Červená musela záhy emigrovat.
„Paní Červená je s výstavou spojena například filmem Poslední mohykán z roku 1947, ve kterém si zahrála po boku Jaroslava Marvana. Podobně paní Marie Štrosová-Steinerová, která je poslední žijící herečkou, která vystupovala po boku Vlasty Buriana v jeho divadle a také ve filmu Ryba na suchu. I ona měla tady v Brně v divadle jisté problémy a byla dobou socialismu také postižena.“
Výstavu „Hvězdy stříbrného plátna" můžete v brněnském letohrádku Mitrovských navštívit až do 4. května.
