„Úplně nejstarší tištěná kuchařka v našem fondu je platinová De honesta voluptate z roku 1503. Je to renesanční kuchařka psaná v latině a obsahuje víc než 250 receptů,“ popisuje kurátorka Kubíčková.
31. srpna naposledy v tištěné podobě vyšly Lidové noviny, založené v roce 1893. Komunistický režim je zrušil, v roce 1989 se obnovené Lidovky staly jedním ze symbolů revoluce.
Renesanci zažívají Matylda či Metoděj, která se naposledy v takové míře dávala za císaře pána. Jaká jména byla módní v různých obdobích 20. století, představuje iROZHLAS.cz v přehledných grafech.
Když před speciálním Národním soudem měl stanout Jan Antonín Baťa, byla to velká událost. Cílem bylo především odsoudit kapitalistický liberální systém a také ho zdiskreditovat.
Největší místní důlní tragédie se odehrála v roce 1934, pouze dva roky po velké Mostecké stávce, v době hospodářské krize. Rodiny mrtvých horníků se ovšem k penězům ze sbírek nedostávaly lehce.
Rašínova měnová politika ale byla pro nový stát klíčová. „Zvolil cestu umírněné deflace, zkvalitňování měny. Pro lidi to bylo zprvu zdrcující. Pak byla koruna tvrdou a funkční měnou,“ říká historik.
„Lidé vycházeli do ulic, vyvěšovali vlajky. Ale reálně se ještě toho 28. října vlastně ještě nevědělo, co se formálně děje. A situace nebyla jasná ani v Praze,“ popisuje historik.
S Jiřím Plachým z Vojenského historického ústavu o idealistech se zbraní v ruce na Ukrajině a ve Španělsku, o válečné propagandě a o tom, kdo z vojáků se stal dvorním fotografem The Beatles.
Muzeum má ve svých sbírkách mechanický strojek na výrobu zmrzliny, který pracuje na principu dvou nádob, mezi které se dává led a sůl. Točením klikou se vnitřní nádoba otáčí a stěrky stírají námrazu.
V současné době se podle Aleše Stuchlého filmaři často snaží použít hudbu, kterou lidé dobře znají. „Vezmou trendující písně, ať už jsou na YouTube, někde ze Spotify, nebo na TikToku,“ popisuje.
Nejvýraznějším hereckým párem první republiky byl podle filmové publicistky Hugo Haas a Adina Mandlová. V 60. a 70. letech to byli zase Vlastimil Brodský a Jana Brejchová.
České Budějovice nabízí procházku po náměstí proslaveném půdorysem pravidelného čtverce a pod asfaltem najdete i staré žulové kostky, po kterých se rozváželo do hospod pivo.
Ve městě existovaly kromě tiskárenského průmyslu i významné železárny, cementárny a nejvíc se rozvíjel průmysl potravinářský, zejména cukrovary, sladovny a čokoládovny.
„Je fajn bydlet na vesnici, zároveň to máme 7 minut na metro,“ pochvalují si manželé Černouškovi bydlení v někdejší nouzové kolonii v pražské Libni. Získat tam bydlení je ale dnes podle nich nemožné.
Za první republiky psal pro katolický i vládní tiskt, v letech protektorátu patřil k novinářům podporujícím nacistickou okupační správu. A co následovalo po druhé světové válce? A po únoru 1948?
K rozdělení české a slovenské měny došlo 8. února 1993. Centrální banka vydá výročních tisícikorun 200 tisíc kusů. Přesnou hodnotu, kterou by mohly v budoucnu mít, si netroufají sběratelé odhadovat.
Necelé dva měsíce po zrodu Československa vznikla z rozkazu vrchního velení Hradní stráž. Ve 20. a 30. letech minulého století šlo o jedinou plně profesionální jednotku československé armády.
„Za jeho zájem o sporty může vlastně moje babička. Byla jednou z těch buržoazních žen, které věřily, že sportování je součástí procesu, který umožňuje proniknutí do buržoasie,“ říká Epsteinová.
Galerista také doufá, že se cenná umělecká díla, která ruští vojáci kradou z Ukrajiny, vrátí tam, odkud pocházejí. „Už by se neměly opakovat některé situace třeba z druhé světové války,“ věří.
Iniciátoři myšlenky ombudsmana před 22 lety počítali s tím, že to bude zkušený a respektovaný člověk, stejně jako jeho zástupce či zástupkyně. Bralo se, že nepotřebují rázná zákonná zmocnění.
Návrh na obnovu procesu dříve zamítl pražský městský soud. Podnět k obnově řízení dal Syrového příbuzný kvůli údajné manipulaci dřívějšího soudu. Vrchní soud v Praze ale obnovu v dubnu povolil.
Svobodní zednáři jsou společenství, které je stále pro mnohé tajemným a rojí se kolem něj řada fantaskních teorií. Pravda je o mnoho prostší. U nás se jim dařilo hlavně za první republiky.
Ještě před koncem druhé světové války patřila k Československu, respektive k první republice i Podkarpatská Rus. Toto území bylo centrem zájmů i sousedních zemí a stalo se centrem řady investic.
„V dané době byla republika velmi moderním státem, s moderní ústavní listinou, ústavním soudem, volebním právem pro ženy,“ uvedla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
Pravostranný provoz slíbila vláda v roce 1931. Stálý výbor Národního shromáždění ho zavedl ale až o sedm let později. Novinka měla začít platit v květnu 1939, nakonec se stalo dřív kvůli okupaci.