Ropnou skvrnu v Mexickém zálivu ‘čistí‘ bakterie
V Mexickém zálivu se objevila bakterie, která rozkládá ropu. Jde o dosud neobjevený druh, který přeměňuje toxickou směs z ropné katastrofy v zálivu na netoxickou. Upozornil na to americký deník USA Today.
Objev nové bakterie, která umí čistit ropné skvrny, není ale podle Jaroslavy Svobodové z Katedry genetiky a mikrobiologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze tolik převratný.
„Když havaroval v roce 1989 u Aljašky tanker Exxon Valdez a došlo k podobné katastrofě, kdy bylo ropou kontaminováno i pobřeží, tak se podařilo z těchto lokalit izolovat bakterii, která byla schopná očistit černé pobřeží až do původní barvy,“ přiblížila na Rádiu Česko.
Hostem Rádia Česko byla Jaroslava Svobodová z Katedry genetiky a mikrobiologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
„Veškerá ropa pak byla po postřiku experimentálního území beze zbytku odstraněna v poměrně krátké době. Nebylo to jednoduché, musely se tam přidat některé živiny, které bakterie potřebují k životu, ale je to jasný důkaz toho, jak obrovský potenciál tyto baktérie mají,“ dodala.
Pokud se to nedělá za experimentálních podmínek, probíhá podle ní tento proces spontánně, samovolně v přírodě, ale trvá mnohem déle.
Bakterie jsou podle ní velmi flexibilní, přizpůsobivé a to je součást jejich životní strategie. „Existuje zde pravidlo nabídka-poptávka. Jestliže se v prostředí, kde existuje ropa objeví bakterie, která je schopná ji konzumovat, potom se potomstvo této bakterie tady přemnoží. Jakmile ale začíná docházet zdroj potravy, ubývá i této populace. Ale obvykle závislost na bakterii na ropě není nevratná. Bakterie se adaptují na jiné organické látky,“ přiblížila.
Takzvané užitečné bakterie hrají na planetě podle ní roli rovnocenného partnera k roli rostlin. "Ty produkují organickou hmotu, na které jsme závislí. Kdyby neměly protiváhu, talk by se po určité době vše přetransformovalo do organické hmoty. Prostě došly by zásoby,“ uvedla.
