Cítit strach a úzkost je přirozené a pro zachování života dokonce nezbytné. U některých lidí však stres nepřejde ani potom, co zmizí příčina, která jej vyvolala. Důsledkem mohou být různá onemocnění jako například posttraumatická stresová porucha, úzkostná porucha, anorexie a deprese. Odpověď na stres začíná v mozku, kde ji reguluje jedna rodina proteinů. Vědcům z Weizmannova institutu věd se nyní podařilo zjistit, že tři členové této rodiny – molekuly urocortin 1, 2 a 3 – fungují jako „vypínače stresu“, které mozek utiší ve chvíli, kdy stresová situace pomine.

Vědci využili geneticky upravené myši, které tyto tři molekuly postrádaly. Předtím, než byly vystaveny stresu, se chovaly zcela stejně jako normální myši. Také během stresové situace projevovaly stejné známky úzkosti. Rozdíl se objevil až za 24 hodin: zatímco obyčejné myši už byly zcela klidné, jejich geneticky modifikované kolegyně se stále chovaly vystresovaně. I další experimenty prokázaly, že pokud mozek nemá molekuly urocortinu, nedokáže ukončit svou odpověď na stres. Objev „vypínače stresu“ by se podle vědců mohl odrazit ve výzkumu úzkostných poruch a dalších psychických nemocí. Trvale vystresované myši totiž představují skvělý model těchto onemocnění.

Zdroj: PNAS, Weizmann Institute of Science

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít