Čeští vědci vyvinuli unikátní metodu k léčbě poškozené rohovky
Lidem s poškozenou oční rohovkou by mohly v budoucnu pomoci kmenové buňky. Čeští vědci už unikátní metodu k záchraně zraku vyzkoušeli na zvířatech a teď chystají klinické testy na pacientech. Do kmenových buněk ale vkládají naději i pacienti s jinými zdravotními problémy. Podle některých odborníků se výsledky výzkumů zveřejňují dřív, než je prokázané, že léčba může být účinná.
„Buňky umožňují hojení poškozeného oka, když jiné metody léčby nejsou účinné,“ říká vedoucí výzkumu Vladimír Holáň z Ústavu experimentální medicíny.
„Jsme schopni získat kmenové buňky z okraje oka, kde sídlí, namnožit je v tkáňové kultuře a na nanovlákenných nosičích přenášet zpátky na poškozené oko. Buňky migrují z nanovlákna na oko a zahajují hojení,“ popisuje.
Buňky se pěstují v inkubátoru, který na první pohled vypadá jako malá lednička, ve skutečnosti je ale vyhřátý na 37 stupňů Celsia. V lahvičkách s výživnými médii mají buňky – myší, králičí i lidské – ideální podmínky.
Pokud má pacient poškozené jen jedno oko, například po vstříknutí kyseliny nebo kvůli infekčnímu onemocnění, mohou odborníci odebrat kmenové buňky ze zdravého oka.
Když jsou poškozené obě oči, je zapotřebí nepříbuzný dárce kmenových buněk. „Po této transplantaci je ale nutná silná imunosuprese, aby nebyly odhojeny jako cizí buňky,“ upozorňuje Holáň.
„Anebo je třetí možnost, taková nejmodernější, získat jiný typ kmenových buněk od daného pacienta, který má poškozené oči. Třeba kmenové buňky z kostní dřeně nebo tukové tkáně. Tyto buňky už jsme schopni rekultivovat a nasměřovat tak, aby se diferenciovaly v buňky oka,“ dodává.
Pomoci by mohla stovkám pacientů
Speciální textilii z nanovláken, na které jsou kmenové buňky vypěstovány, pak vědci na několik dní umístí pacientovi na oko. „Jsme prakticky metodicky schopni během měsíce od pacienta odebrat kmenové buňky, namnožit, přenést je zpátky a zlepšit mu kvalitu zraku,“ přibližuje Holáň.
Další perspektivy buněčné terapie přiblížila ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a senátorka za ČSSD Eva Syková
Jeho tým teď čeká na souhlas Státního ústavu pro kontrolu léčiv, aby mohl začít s klinickými testy u pacientů, kteří mají poškozenou rohovku. V Česku by mohla léčba v budoucnu pomoci až stovkám lidí.
„Viděl bych to řádově na několik málo let, než to bude. Nejdříve se musí udělat preklinické studie, první fáze na asi 30 pacientech, ukázat, že je to neškodné. Po určitou dobu se musí čekat. Pak že to pomáhá. A teprve pak by to mohlo být schváleno jako léčebná metoda,“ uvažuje Holáň.
Opatrnost je na místě
Kmenové buňky už ukázaly, že umí pomoct nemocným, třeba v hemato-onkologii. „Mnoho pacientů s leukémií a s lymfomy se zachránilo díky kmenovým buňkám,“ říká profesor Pavel Klener z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Připomíná ale, že je potřeba opatrnost, protože v komerční léčbě někde slibují pacientům za nemalé peníze výsledky, které nejsou potvrzené.
Podle Klenera je proto důležité, aby klinické zkoušky byly pod kontrolou Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
