MeetFactory - umění v továrně na zavařovačky
Tovární budova stojící naproti smíchovskému lihovaru, po několik let známá uměnímilovným Pražanům jako MeetFactory, není pozoruhodná jen tím, co se v ní odehrává. A nejde o Černého auta zavěšená na hácích nebo streetartové dekorace, které ji zvenku opentlují. Robert Candra pro vás má několik informací o historii industriální památky, která bude 15. ledna hosti narozeninový večírek Radia Wave.
Jedním z méně nápadných následků povodní, které v roce 2002 drtivě zasáhly některé pražské čtvrti, bylo i nucené vystěhování obecně prospěšné společnosti MeetFactory z továrního objektu ve vyplavených Holešovicích, kde svou činnost o rok dříve začala. Po několika letech se znovu otevřela veřejnosti, tentokrát v podobně unikátní industriální stavbě na rozhraní Smíchova a Zlíchova. Jaká je minulost budovy na adrese Ke Sklárně 3213, sevřené dálnicí na jedné straně a železničním osmikolejištěm na druhé?
Současné sídlo MeetFactory vzniklo ve 20. letech 20. století jako jedna z posledních budov sklárny Inwald. Historie působení této firmy v Praze sahá až do roku 1878. Mladý absolvent pražské polytechniky Josef Inwald začal v oboru podnikat už v šedesátých letech devatenáctého století, tedy v době konjunktury českého sklářství. Koupil a pro účely nové výroby přestavěl mlýn poblíž Havlíčkova Brodu. Výrobky z jeho rafinérie byly velmi kvalitní - na světové výstavě ve Vídni v roce 1873 bylo Inwaldovo broušené sklo oceněno čestným uznáním. Tehdy firma také přesídlila do Prahy, kde začal její majitel budovat novou sklárnu. Ve zmiňovaném roce 1878 byla založena velkoryse projektovaná továrna na sklo o ploše 30 000 čtverečních metrů, která se řadila k největším v Evropě. Zaměřovala se mimo jiné na výrobu lustrů, půllitrů, skleněných příborů a dalšího užitkového skla (například zavařovacích sklenic Invald a Rex, které byly dlouhou dobu součástí většiny českých domácností).
Rozvíjející se firma získala stříbrnou medaili i na světové výstavě v Paříži a v 80. letech 19. století patřila k největším sklářským podnikům v Čechách. Vedle sklárny stály na Zlíchově i brusírny, malířské a rytecké dílny a provoz na leptání skla; vzorkové sklady byste tehdy našli v Londýně, Berlíně, Paříži, Moskvě, Římě či Istanbulu. Mimochodem úspěšný podnikatel Inwald se později stal členem pražské městské rady, poslancem českého zemského sněmu za mladočechy a posléze byl za zásluhy o rakouské sklářství dokonce povýšen do šlechtického stavu.
Slibný rozvoj sklářské společnosti ukončila až hospodářská krize ve třicátých letech. Po několika drastických omezeních provozu byla výroba úplně zastavena v roce 1935. V budovách skláren se usadila firma Škoda a vyráběly se zde motory, později prostory sloužily jako dílny a kanceláře československé železnici. Většina bývalých objektů skláren padla za oběť rozšiřování Strakonické a stavbě tunelu Mrázovka.
V devadesátých letech dvacátého století byla naše budova opuštěna, aby v roce 2005 našla nového uživatele právě v MeetFactory a postupně se proměnila v centrum současného umění. Po zásadní rekonstrukci uvítala na podzim 2007 prvního rezidenta.
