Havel měl cit na to, když se něco dělo špatně, říká Kubišová
Lidé, kteří se vydávají do ulic českých a moravských měst, aby uctili památku zesnulého exprezidenta Václava Havla, často hromadně zpívají píseň Modlitba pro Martu, spojenou mimo jiné se sametovou revolucí. Její interpretku Martu Kubišovou zastihla zpráva o smrti bývalého prezidenta při práci.
Zpěvačku pojí s bývalým prezidentem řada zážitků, jen těžko proto hledá jednu konkrétní vzpomínku.
„Hlavně je to můj milovaný a velmi respektovaný kamarád a za druhé je to člověk, který má neskutečný cit a barometr – doslova bych řekla – na to, když se něco děje špatně. I tady, i ve světě,“ uvažuje.
Kubišová vzpomíná, že v poslední době se s Václavem Havlem vídala méně než před revolucí, protože každý měl své povinnosti. Když Havel zastával úřad prezidenta, setkávali se prý jen při společenských událostech.
„Když jsem se třeba dozvěděla, že teď někam napsal, teď něco ohodnotil a tak, tak vždycky to bylo, jako bych to cítila tak já,“ vysvětluje, že i přesto měli mnoho společného.
Míra jejich přátelství se podle ní nezměnila ani když měla zakázáno zpívat, ani když se stal Václav Havel prezidentem. Uznává ale, že dříve měli víc času na sebe i na své přátele.
„V momentě, co on začal prezidentovat a já jsem začala zpívat, tak samozřejmě už těch styků bylo méně. To spíš jsem se stýkala a viděla jsem se častěji s paní Olgou,“ dodává.
Modlitba pro Martu byla v roce 1968 součástí seriálu Píseň pro Rudolfa III., po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa se ovšem stala symbolem odporu proti okupantům. Během normalizace proto byla zakázána. Ve svém prvním veřejném vystoupení po letech zákazů ji Kubišová znovu zazpívala při demonstracích v listopadu 1989.
