Zemřel legendární český režisér Otakar Vávra
Režisér Otakar Vávra, známý například dnes už klasickými filmy Kladivo na čarodějnice nebo Romance pro křídlovku, ve čtvrtek večer zemřel. Bylo mu sto let. Před více než měsícem podstoupil operaci nohy v krčku, ze které se zotavoval v nemocnici na Homolce.
Otakar Vávra natočil přes 50 hraných filmů a napsal na 80 scénářů. První film, Filosofskou historii, režíroval už v roce 1937.
Právě předválečnou filmovou éru má s Vávrovým jménem spojenou herečka Jiřina Jirásková. „Pan profesor mi jednou do sedmi do rána vyprávěl o herečkách - o Lídě Baarové, Adině Mandlové, Nataše Gollové. Bylo to něco úchvatného,“ vzpomíná.
Otakar Vávra byl také spoluzakladatelem pražské FAMU, na které učil až do svých 97 let. Vychoval řadu režisérů takzvané české nové vlny, mezi nimi Jiřího Menzela nebo Věru Chytilovou.
Režisér Menzel oceňoval na Vávrovi cílevědomost, píli a pečlivost příprav. „Vávra byl první člověk, který se vědomě učil od dobrých režisérů francouzských, německých i amerických. Hlavně také nechtěl dělat plytké věci. Už jeho první filmy byly velice kultivované a přitom návštěvnicky úspěšné,“ řekl.
Mezi nejoceňovanější Vávrova díla patří tvorba ze 60. let. Kladivo na čarodějnice, Zlatá reneta nebo Romance pro křídlovku. V tomto filmu si hlavní roli zahrál Jaromír Hanzlík.
„Musím říct, že on tehdy udělal jeden báječný tah. Na film Romance pro křídlovku si kolem sebe obsadil všechno mladými lidmi, od maskérů počínaje přes produkci a kameramana Andreje Barlu. A on se tím mladým týmem tak okysličil, že je to i na tom filmu vidět,“ zavzpomínal Jaromír Hanzlík na první spolupráci s Otakarem Vávrou.
Slavný režisér se ale nevyhnul ani kritice za to, že za komunismu natáčel filmy poplatné režimu, třeba známou husitskou trilogii nebo normalizační minisérii oslavující Sovětský svaz - Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy.
O osobnosti a díle Otakara Vávry mluvil v Ozvěnách dne Radiožurnálu Jiří Peňás z Lidových novin
Komunistický režim dokázal zneužít jeho mistrovství pro svoje potřeby, myslí si o tom vedoucí kulturní rubriky Lidových novin Jiří Peňás.
„Totalitní režim potřebuje vytvořit něco jako ideologickou základnu a v tomto smyslu mu Otakar Vávra výborně posloužil. Husitská trilogie a potom trilogie válečná sehrála svou velmi masivní a důraznou roli. Byl to zvláštní způsob deformování historie, to je skutečností,“ podotýká Peňás.
Za celoživotní přínos české kinematografii získal Otakar Vávra Českého lva a od prezidenta Václava Klause medaili za zásluhy. Poslední jeho režií byl v roce 2006 videoklip k jedné z písní pro DVD k albu Michala Horáčka a Petra Hapky Strážce plamene.
Jeden pracovní sen se však Vávrovi nesplnil. Po roce 1989 chtěl totiž natočit příběh sebevraždy Jana Masaryka, ale nesehnal potřebných 50 milionů korun.
