Zemřel Petr Pelzer. Byl osobností Národního divadla, hlas propůjčil i Gandalfovi z Pána Prstenů
Ve věku 76 let zemřel v noci na středu po dlouhé těžké nemoci člen činoherního souboru Národního divadla v Praze Petr Pelzer. ČTK to oznámil mluvčí české první scény Tomáš Staněk. Pelzer ztvárnil také více než stovku filmových rolí. Hrál například primáře v Učiteli tance nebo rádce v pohádce Královský slib. Často se objevoval také v dabingu, svůj hlas propůjčil třeba Gandalfovi z Pána prstenů.
Po studiích herectví na JAMU v Brně (1963) a vojenské prezenční službě se stalo Pelzerovým prvním působištěm ve druhé polovině 60. let Divadlo Maringotka v Praze. Hostoval v té době i v Divadle Na zábradlí ve Hře na Zuzanku.
V letech 1968-1979 byl členem olomouckého Divadla Oldřicha Stibora, kde ztvárnil například Mercucia v Romeovi a Julii, Martina Kabáta v Hrátkách s čertem, Karla IV. v Noci na Karlštejně či Starbucka v Obchodníkovi s deštěm.
V dalších pěti letech byl Petr Pelzer angažován nejdříve v Divadle Petra Bezruče v Ostravě a následně v tamním Státním divadle. Potom už vedla jeho cesta do Prahy - nejdříve do Městských divadel pražských (1984-1994), kde si zahrál mimo jiné Hardiga v Přeletu nad hnízdem kukačky, Otce v Obchodníkovi s deštěm či Tommyho ve Skleněném zvěřinci.
Éra v Národním divadle
V roce 1994 se stal členem činohry Národního divadla. První jeho postavou byla převzatá role Hynka z Dubé v Hilbertově Falkenštejnovi a Kreón v Eurípidově Médeie.
Následovaly role další, například Duch, Žitobílek a Učitel v Klicperových Veselohrách, Phill Cullen v Syngeově Hrdinovi Západu, Kruger v dramatizaci Greenova Doktora Fischera ze Ženevy, Šigalev v Dostojevského Běsech či Poutník a Apoštol Petr v lidových Pašijích.
Mezi desítkami rolí byl i Vítek ve Věci Makropulos, Kavárník v Nosorožci, Pavel Kožený ve Stroupežnického Našich furiantech a Doktor Lombardi v Goldoniho Sluhovi dvou pánů. Ve filmu se Petr Pelzer uvedl epizodkou vojína v Jirešově tragikomedii Žert v roce 1968. Mimopražská divadelní angažmá ho pak na dlouho filmu vzdálila.
Přísný primář z Učitele tance
Teprve v 80. letech se začal na plátnech objevovat pravidelněji. Například ve snímcích Karla Kachyni Dobré světlo a Kam pánové, kam jdete? Větší herecký prostor mu vyhradil Jaromil Jireš. V adaptaci románu Jaroslava Havlíčka Helimadoe hrál hlavního hrdinu Emila v dospělém věku jako stárnoucího pražského lékaře.
Stejnou profesi reprezentoval v psychologickém snímku Učitel tance, kde byl přísným primářem plicní léčebny. Řadu rolí ztvárnil v inscenacích a pohádkách ostravského, brněnského a pražského televizního studia. Celkem ztvárnil více než stovku filmových a televizních rolí. Rozvinuté umění precizní dikce stabilně uplatňoval před rozhlasovým mikrofonem.
