„Když jsem dělal tyto fotky Nelsona Mandely, na které se díváme, tak jsem byl v Jižní Africe společně s Davidem Bowiem a modelkou Iman pro americký Vogue,“ vypráví Bruce Weber. Fotograf sedí v Praze na lavičce před velkoformátovou fotografií obličeje nobelisty a bývalého prezidenta Jihoafrické republiky.

„Pamatuju si, jak jsme byli ze setkání s panem Mandelou nervózní. Už jsem ho předtím slyšel mluvit a fotil jsem ho společně s Davidem a Iman, ale tehdy jsem ho opravdu potkal tváří v tvář. Už jen to, jak oslovil všechny lidi, se kterými pracuji, bylo pro mě opravdu důležité. V jeho očích jsem viděl laskavost. Neměl v sobě žádný hněv, jen pochopení nebo snahu porozumět,“ popisuje Weber.

Kromě slavných zahraničních osobností fotil Bruce Weber i modelku Evu Herzigovou nebo tenistku Martinu Navrátilovou. S Českem ho pojí i focení s hercem Heathem Ledgerem, kterého na přelomu tisíciletí zachytil na sérii fotografií právě v Praze při natáčení filmu Příběh rytíře.

Spolupráce s Ledgerem

„Heatha jsem opravdu zbožňoval. Byl to krásný chlap uvnitř i navenek a bylo mi s ním moc dobře. Byl jsem tady, když jsem dělal jeho první obálku pro Vanity Fair, a věděl jsem, že je to pro nás oba velká věc. Přesto to vypadalo, že nám na tom vůbec nezáleží. Záleželo nám jen na tom, abychom se dobře bavili a abychom společně zkusili vytvořit něco hezkého,“ vypráví Weber.

Českému publiku bude podle kurátorky výstavy Heleny Musilové známá celá řada Weberových fotografií.

„Úplně do vstupu jsme zařadili fotografii, na kterou si vzpomene řada Čechů, kterým je nad 25 let. Byla to jedna z prvních reklam, která se tady objevila po roce 1989 na parfém Obsession od Calvina Kleina. Jsou to krásná dvě mladá těla, chlapec a dívka, kteří se spolu tisknou a jsou na houpačce,“ ukazuje Musilová.

Kromě slavných ikonických snímků vybrala pro pražskou výstavu i méně známé nebo dosud nikdy nevystavené Weberovy fotografie. „Když jsem procházela jeho práce, tak mi došlo, že když fotí třeba módní kampaň někde ve Vietnamu, tak vedle toho vzniká série fotografií, které se nevejdou do kampaní. Bruce Weber je spíš hodně pracovitý, než aby se věnoval vystavování,“ doplňuje.

Producent výstavy Miloš Harajda začal na projektu pracovat před pěti lety, kdy se poprvé s Brucem Weberem setkal v Miami.

„Výzva nastala v tom, že archiv byl obrovský, Dům U Kamenného zvonu má dvě poschodí, které bylo potřeba naplnit fotografiemi a zvolit ten správný přístup, aby se Bruce Weber cítil adekvátně reprezentovaný. Je to šest dekád současné fotografie, kde napříč generacemi si každý najde to svoje,“ myslí si Harajada.

Největší evropskou výstavu tvorby Bruce Webera můžou lidé v Domě U Kamenného zvonu navštívit do 19. ledna příštího roku.

Tereza Cedidlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít