Nosili mě v ruksaku na zádech. Měl jsem rozhled, vzpomíná na události z filmu Past syn Štěpničkové
Za první republiky hrála ve filmech Hugo Haase nebo Gustava Machatého. Za druhé světové války odmítala hrát v německy mluvených filmech. Pro herečku Jiřinu Štěpničkovou se stal osudovým ale až útěk z totalitního Československa na začátku 50. let. Soud ji za něj poslal na několik let do vězení. Nový televizní film Past o životě Jiřiny Štěpničkové uvedla v neděli večer Česká televize.
Útěk do zahraničí vyprovokovala smyšleným dopisem Státní bezpečnost. Na falešného převaděče si vzpomíná také hereččin syn Jiří Štěpnička, kterému tehdy byly tři roky.
„Mám to v paměti uložené naprosto jednoznačně. Samozřejmě si nepamatuju celou tu část, to ne, ale pamatuji si určité střípky, které pro mě byly důležité. Jako že ten dotyčný, co nás převáděl, vždycky šel takových 50 metrů před námi. Vždycky zjistil situaci, jestli je všechno v pořádku. Pak na nás pískl a my jsme vylezli ze křoví, protože jsme se neustále schovávali,“ vzpomíná herec pro Radiožurnál.
Poslechněte si celý rozhovor Martina Hrnčíře se synem Jiřiny Štěpničkové, Jiřím
„Mě tehdy nosili strejdové v ruksaku na zádech. To byl takový ruksak s kovovou konstrukcí, přední švy byly rozpárané. Tam jsem měl prostrčené nohy, nahoře v utahování jsem měl zase uvázanou hlavu. Měl jsem rozhled.“
Na pasece za lesem už na ně čekali němečtí, možná fingovaní pohraničníci. Muž, který je převáděl, k nim podle Štěpničky došel, pozdravil je a pak zapískal. Nato se ozvala střelba a výkřiky „stůjte“. Ze všech stran potom na ně nastoupila československá pohraniční stráž a zatkla je.
„Máma v tu chvíli zmizela. Řval jsem, jako kdyby mě na nože brali: ‚Mami, mami!‘ To víte, tříleté dítě. Potom vylezla zpoza smrčků. Asi si uvědomila, že by ji stejně hledali. Odvezli mě do kasáren. Tam jsem strávil asi týden, 14 dní,“ vypráví Štěpnička s tím, že poté šel do polepšovny.
„Nevím, jestli to byla přímo polepšovna, ale byl to domek tady v Praze, několik pokojů dohromady, a tam jsme žili. Měl jsem výhodu, že mě brali, i když se jelo pro oběd, takže jsem se na rozdíl od ostatních dětí dostal ven. Byly tam zároveň děti cirkusáků. S těma jsem blbnul a naučili mě skákat salto.“
Komunistický režim odsoudil Štěpničkovou za útěk přes hranice. Při soudním procesu pro ni její kolegové žádali trest smrti. Ve vězení pak strávila osm let. „Máma se k tomu nikdy nevracela. Akorát jí někdo doručil takový dlouhý dopis, který jí měl poslat Franta Čáp, což byl filmový režisér z Německa. Že pro ni má práci, ať okamžitě přijede,“ popisuje Štěpnička.
„S Čápem se setkala až někdy po 60. roce, kdy se trošku otevřely hranice. Dostali se k tomu a on jí řekl: ‚Jiřino, já jsem ti nikdy žádný dopis neposlal.‘ A tam začalo, že máma začala něco tušit. Tam se vyskytoval právník Bedřich Rádl. Ten na tom pracoval a docílil právě toho, že máma byla rehabilitována. Tam se dozvěděla, že to celé byl podvod, že to bylo zinscenované Státní bezpečností.“
S Jiřím Štěpničkou strávila dlouhé odpoledne povídáním protagonistka snímku Past Zuzana Stivínová. Před natáčením se ho ptala, jaká jeho matka byla, aby ji zahrála důvěryhodně. „Potřebovala jsem znát její způsob myšlení, abych se mohla rozhodovat správně, co nejvěrněji její povaze,“ svěřuje se herečka.
Jiřinu Štěpničkovou komunistický režim propustil po osmi letech vězení. Pokračovala pak ve své kariéře, zahrála si například ve filmu režiséra Otakara Vávry Kladivo na čarodějnice.
