Do příběhu jsme chtěli dostat mazanost českých špionů, přibližuje novinářka Szántó seriál Extraktoři
Extraktoři spolupracují s mezinárodními vládními organizacemi, pomáhají řešit problémy, které nelze řešit oficiální cestou. I Česko takové má. Alespoň podle stejnojmenného seriálu, který zpracoval například příběh dvou unesených Češek v Pákistánu. „Jarda Kmenta přinesl asi osm námětů, vybrali jsme tři motivy, které se v seriálu Extraktoři objevují,“ vypráví novinářka, scenáristka a kreativní producentka platformy Voyo Lenka Szántó.
Zajímalo by mě, jakým způsobem fungovala spolupráce vás jako spoluautorky námětu a zároveň také novinářky. Protože novinář chce říct rovnou všechno, ale scenárista ví, že nemůže říct rovnou všechno. Jak jste tvořili, když jste vymýšleli, jaká bude nit příběhu?
Rozšířili jsme ten stůl – nebyl to jen Jarda Kmenta, já nebo producent, ale byli u toho dva scenáristé plus poradce, bývalý agent. Takže stůl byl obsypaný lidmi, z nichž každý měl nějaký fragment. Já měla nějakou představu, tušila jsem, co v příběhu řečeno nebylo a co bych říct chtěla. Což mi Jarda Kmenta někdy potvrdil, někdy vyvrátil, bývalý agent totéž.
Účelem seriálu Extraktoři je říct něco o tajných službách, ne si vzít něčí intimní příběh plný násilí a zarajtovat si na něm, říká Lenka Szántó
Co skutečné dívky, mluvil s nimi někdo? Bavíme se o tom, že příběh je na základě osudů dvou dívek unesených v Pákistánu.
Je inspirovaný. Zatímco v jiných aspektech story jsme se věnovali rešerším, tak tady vůbec. Jednak jsme věděli, že holky mluvit nebudou, a jednak jsme to ani nechtěli slyšet. Účelem seriálu je říct něco o tajných službách, ne si vzít něčí intimní příběh plný násilí a zarajtovat si na něm. To jsem nikdy nechtěla a strašně jsem bránila tomu, aby se to stalo.
Takže podobnost s kauzou, kterou si pamatujete z médií, je čistě v tom, že jde o dvě dívky a je to Pákistán. A pak jsme změnili všechno, i místo únosu. A co se jim děje, je spíš výsledkem rešerší, psychologických výzkumů, co se děje s rukojmími. Takže je to spíše esence kauz a esence toho, co se rukojmím děje.
Když se děvčata po dvou letech vrátila, tak se na jejich hlavu snesla kritika od lidí, kteří v tom regionu nebyli a nevěděli, jestli děvčata udělala chybu a jestli v tom byla nějaká nerozvážnost. Jak vy se k tomu stavíte v seriálu?
Tak můžu říct, co se stane našim postavám. Tereza s Danou vyjedou do Indie, poměrně si načtou, co je cestou čeká a kterými státy projíždějí. Občas se k tomu staví lehce lehkovážně, ale v zásadě mají načteno a vědí. Potom se jim stane, že přestože si zodpovědně najmou ozbrojeného strážce v Pákistánu na cestu autobusem, tak ten strážce je prodá.
Měly vlastně smůlu, jely cestou, které se říká hippie trail, která je hojně využívaná jako suchá cesta do Indie. Je to turistická cesta. Přesto – dvě mladé holky, to není úplně nejlepší nápad. Ale nebyla to nebezpečná věc, naše postavy byly prostě ve špatném čase na špatném místě. To, co se s nimi děje dál, to je už fikce.
Vyjednává se s teroristy?
Vyjednává. Jediní, kdo to drží, jsou Američani.
„Kdybych vám ukázala vystřižené scény Jakuba Štáfka a Honzy Révaie, tak z toho možná ještě uděláme parodii.“
Lenka Szántó
Ptám se na to kvůli tomu, že tam byla nějaká vyjádření politiků, že s teroristy se rozhodně nevyjednává…
S Jardou Kmentou i scenáristou Honzou Stehlíkem šijeme rovnici tak, jak si myslíme, že to bylo. A myslím, že po dvou letech práce na seriálu je náš odhad kvalifikovaný: No, vyjednává.
Jak se ladí charaktery a postavy, co se týče vizáže a vlastností, aby to fungovalo?
Kdybych vám ukázala vystřižené scény Jakuba Štáfka a Honzy Révaie, tak z toho možná ještě uděláme parodii. Ale co jsme tomu seriálu chtěli dát, je ta česká cesta.
Když koukáte na americký nebo britský špionážní seriál, tak vidíte trénované hochy s vojenskou podporou. Kdežto česká cesta je prostě jiná – udělat to chytře, někomu se vemluvit do přízně, od někoho získat informace. A tuhle českou mazanost, co čeští špioni předvádějí, to jsme do toho chtěli dostat.
Co bylo nejsložitější, co se týče rešerší? Jak hluboko jste zašli a kolik času vám to vzalo?
Rešerše nejsou složité. Mám pocit, že nejde příběh vyprávět, dokud mu dostatečně nerozumím. Takže tak dlouho hledám, než začnu mít pocit, že už držím celou bábovku příběhu v rukou. Vím, odkud a kam sahá a jak je těžká.
Je složité psát špionážní věc, aby byla dost chytrá, ale ne příliš, aby to nebylo tak zamotané, že se v tom nikdo nevyzná.
Promítla se do natáčení i letitá zkušenost Lenky Szántó s životem v Izraeli? Poslechněte si celý rozhovor.
