Záliby, oblíbení básníci i přečtené knihy. Princeton zveřejnil dopisy T. S. Eliota s Emily Haleovou
Představte si, že otevíráte po léta zapečetěné krabice s dopisy světově proslulého spisovatele. Přesně tohle zažili pracovníci knihovny Princetonské univerzity v americkém New Jersey. Po šedesáti letech otevřeli jeden z nejslavnějších literárních archivů – krabice s dopisy anglického básníka amerického původu T. S. Eliota, laureáta Nobelovy ceny.
Jde o sbírku 1131 dopisů, které Thomas Stearns Eliot napsal Emily Haleové. Dopisovali si celá desetiletí – od roku 1930 do roku 1957. Haleová dopisy před více než 60 lety darovala univerzitní knihovně pod podmínkou, že se otevřou až 50 let po její smrti.
‚Zabiju se, protože již nemohu dále žít.‘ Ve Francii vydražili Baudelairův dopis o chystané sebevraždě
Číst článek
Zemřela v roce 1969, Eliota přežila o čtyři roky. Archiv zpřístupnili na Princetonu ve čtvrtek, ovšem pouze badatelům. Sbírka obsahuje také fotky, různé výstřižky i krátké vyprávění Emily Haleové o přátelství s T. S. Eliotem a podobně.
Emily Haleová vyučovala drama na několika amerických univerzitách. Byla z Bostonu a s Eliotem se potkali v roce 1912 v Cambridge v Massachussetts, když Eliot chodil na Harvard. On se do ní zamiloval, ale po 35 letech mu došlo, že pravá láska to nebyla.
Později, když se odstěhoval do Anglie, tak si často psali – celých 26 let. Zatímco Haleová dopisy věnovala univerzitní knihovně v Princetonu, Eliot je spálil. Byl proti zveřejnění korespondence.
Záliby, básníci i knihy
Co přesně stojí v dopisech, zatím není jasné. Představu si ale lze udělat z toho, co uvádí sama Princetonská univerzitní knihovna. Na jejích stránkách se dočteme, že krabice s korespondencí otevřeli princetonští badatelé už 14. října kvůli katalogizaci.
0:00
Spor o Sýse: talentovaný básník, nebo komunistický ideolog vyznamenaný minulým režimem?
Číst článek
Skoro polovina dopisů má původní obálky, což vědcům pomůže s datací – podle poštovních razítek. Eliot prý psal své přítelkyni o svých zálibách, o oblíbených básnících, a hlavně o tom, co četl a jak to na něj zapůsobilo.
S Emily si Eliot dopisoval, když byl ženatý se svou první ženou Vivienne Haighovou-Woodovou. Vzali se v roce 1915. Nebylo to šťastné manželství, Vivienne v roce 1947 zemřela v ústavu pro choromyslné. V roce 1922 napsal Eliot svou slavnou básnickou skladbu Pustina. Podle BBC jeho nálady souvisely s nešťastným svazkem. Eliot se pak oženil podruhé, jeho žena Valerie Eliotová zemřela v roce 2012.
‚Necitlivá a měla špatný vkus‘
O Eliotově vztahu s Emily Haleovou vzniklo několik romanticky laděných románů. Šlo ale o lásku? Eliot sám napsal, že kdyby se vzali, tak by to v něm zabilo básníka. Ve čtvrtek web tseliot.com zveřejnil Eliotovo prohlášení. To mělo být odtajněno v případě, že se otevřou princetonské archivy s jeho dopisy.
4:09
Jazz dává lidem křídla. Na mou tvorbu má velký vliv, říká básník a výtvarník Jiří Slíva
Číst článek
Uvedl mimo jiné, že v roce 1947 došel k závěru, že s Emily toho mají jen málo společného, prý byla necitlivá a měla špatný vkus. Svoje dopisy Emily prý psal v jakémsi omámení, poblouznění.
Princetonská knihovna dopisy digitalizovala, ale přístupné budou pouze pro badatele. Jeho dopisy jsou chráněné do roku 2035, vztahují se na ně autorská práva.
Knihovna spravuje spoustu rukopisů a korespondenci takových spisovatelů, jako byli Lewis Carroll, autor Alenky v Říši divů, Charles Dickens, Oscar Wilde, americká básnířka Emily Dickinsonová nebo loni zesnulá nositelka Nobelovy ceny Toni Morrisonová.
