Viktor Preiss vzpomíná nejenom na filmové role. V nové pohádce ztvárnil roli hodináře
Herec, režisér, malíř, ale také básník Viktor Preiss. Na karlovarský festival zavítal po padesáti letech, a to především díky pohádce Hodinářův učeň, kde vystupuje a kterou chce na festivalu prezentovat. Společně s dalšími tvůrci pohádky – herci z Dejvického divadla.
K pohádce ho přivedla postava, kterou ztvárnil – hodinář, chytrák, ale lakomec se špatnými vlastnostmi. „Říkal jsem si, že ho obhájím, že udělám človíčka takového pestrého, který prochází vývojem,“ říká s tím, že pohádka se mu zdála smysluplná, atypická, má styl a úžasnou výpravu a kostýmy.
Dalším z hostů moderátora Jana Pokorného z karlovarského filmového festivalu byl herec Viktor Preiss
V pohádce sice nejsou král, princezna, princ, ale jiné zástupné figury, jakkoliv pestré. Ale především tam hráli, jak si Viktor Preiss pochvaluje, velmi dobří a sympatičtí kolegové, a to z velké části z Dejvického divadla. „Jsou to především lidské charaktery, kamarádští lidé, pevní v kramflecích,“ popisuje.
Řeč přišla i na oblíbený seriál Dabing Street, kde po prvním váhání nakonec sehrál jednu z rolí – záměrem přitom bylo přistoupit na to, že bude hrát sám sebe v absurdních situacích. Sám herec přiznává, že má velmi rád češtinu – jazyk někdy krásný, někdy zase nesmyslný.
Klasický dabing ale Viktor Preiss už nedělá, vše se určuje tím, aby to bylo rychle a levně. „Mluví se od kódu do kódu a já nevím, co je kód a tak dále…,“ vysvětluje.
Jaké skládá Viktor Preiss básně? A jak vzpomíná na Otakara Brouska staršího?
