Slovensko, jak ho nikdo nechtěl vidět. Film Kuciak: Vražda novináře je tísnivá rekapitulace

Jak mohlo dojít k vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka? A jak se Slovensko proměnilo po ní? Film odvíjející se od vyšetřování nechvalně známého činu právě promítá festival Jeden svět a další kina v Česku.

Premiéry Pavla Sladkého Veľká Mača (Slovensko) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Z dokumentárního snímku Kuciak: Vražda novináře. Scéna z policejní rekonstrukce vraždy

Z dokumentárního snímku Kuciak: Vražda novináře. Scéna z policejní rekonstrukce vraždy | Zdroj: Bontonfilm

Film Kuciak: Vražda novináře (The Killing of a Journalist) natočil dosud málo známý americký režisér Matt Sarnecki. Ukazuje divákům současné Slovensko, jak ho patrně nikdo nechtěl vidět: jako stát s výrazným vlivem mafie, korupcí a politickou nestabilitou, odvíjenou od mocenských a byznysových zájmů konkrétních skupin.

Ochrana těchto zájmů může ve středoevropském prostoru sama o sobě zajít až ke změně geopolitické orientace země nebo do velmi pochybných vod zahrnujících i vyhrožování nebo právě vraždu.

8:02

Režisér dokumentu o vraždě Kuciaka: Až polovina použitých informací je z uniklé policejní složky

Číst článek

Snímek pojednává o pět let staré vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky a o souvisejících událostech. Nabízí ale víc než přehlednou rekapitulaci událostí. Pracuje také s tísnivou atmosférou a velmi výmluvnými analytickými společensko-politickými komentáři některých vystupujících. Mezi těmi, kteří skýtají zemi svým vzdělaným vystupováním alespoň nějakou naději, je například právník pozůstalých.

Za filmem, natočeným v dánsko-česko-americké koprodukci, mimo jiné stojí respektovaná dánská producentka Signe Byrge Sørensenová, která se podílela i na filmu Utéct (Flee), animovaném dokumentu trojnásobně nominovaném na Oscara, anebo na Podobě ticha (The Look of Silence).

To je jeden z dvojice uhrančivých dokumentárních filmů Joshuy Oppenheimera z Indonésie, jen ztěžka otevírající otázky svědomí po konci někdejší diktatury. Společně s režiséry dokázala producentka z traumatických příběhů o konkrétních událostech vydobýt znepokojivé příběhy sdělné i v jiných částech světa.

Jozef a Mária, rodiče Jána Kuciaka, v dokumentu Matta Sarneckiho Vražda novináře | Zdroj: Bontonfilm

Žádné ohýbání událostí

Pojďme se tedy podívat, jaký je univerzální příběh filmu Kuciak: Vražda novináře. Sarnecki natočil true crime dokument postavený na silné atmosféře bez toho, aby ohýbal události ve prospěch vyprávění.

Hlavní postavou se stává Pavla Holcová, česká investigativní novinářka, která má přístup k velkému množství dat o podezřelých, především o podnikateli Marianu Kočnerovi. Ten se z mezinárodního odstupu jeví jako bezskrupulózní kolotočář a chapadlo politicko-mafiánské chobotnice v jednom. Odsouzený v jiné kauze, než je ta pro Slovensko nejpodstatnější.

21:20

Nevěřili jsme, že se Kuciakova vražda vyšetří, říká novinářka Holcová. Vznikl o tom film, míří do kin

Číst článek

Nejen v tom se Kuciakovi: Vraždě novináře nabízí paralela s jiným investigativním snímkem z našeho kulturního prostoru poslední doby. A tím je Kolektiv, mezinárodně proslavený rumunský počin režiséra Alexandra Nanaa, který se pro změnu odvíjí od kauzy vzniklé požárem hudebního klubu v Bukurešti. Kromě 26 lidí na místě zbytečně zemřelo i několik desítek návštěvníků koncertu později v nemocnicích.

Proč? Výrobci a nemocnice desetinásobně ředili dezinfekční prostředky, a tím odsoudili desítky pacientů na smrt. V Rumunsku následkem celé „kauzy Kolektiv“ padla vláda, stejně jako po Kuciakově vraždě na Slovensku.

Ani to ale k uspokojivému vyřešení situace nevedlo, naopak se po několika letech začínala politická karta – mimo jiné za použití národovecky vyhraněných argumentů – obracet. Balíky s milionem eur před premiérem Ficem se jevily jako špatná karikatura, která by měla být labutí písní, s odstupem mají snad ještě mnohem hořčí příchuť.

Scéna z dokumentu Kuciak: Vražda novináře: Tehdejší slovenský premiér Robert Fico na tiskové konferenci ukázal milion eur v hotovosti, které dostane ten, kdo pomůže odhalit pachatele zločinu (únor 2018) | Zdroj: Bontonfilm

Nanaův Kolektiv (v Česku ke zhlédnutí na HBO Max) i Sarneckiho Kuciak ústí do trpkého vědomí, jak je těžké rozetnout vzájemné mafiánské vazby s politiky a „restartovat“ celý systém na scestí. Jak krátká je celospolečenská paměť u hrozivých událostí a jak křehká je tím pádem demokracie ve střední a východní Evropě, když rezistence proti podobným praktikám je tak malá.

„Útok na novináře je útok na nás všechny.“ Opravdu tomu věří většina slovenské nebo české společnosti? Po slovních útocích mnoha politiků, jejich snahách o nákup médií a diskreditaci těch, která si koupit nemohou, jako jsou například ta veřejnoprávní, si tím rozhodně nemůžeme být jistí.

Oba srovnávané filmy kladou otázku víry ve spravedlnost a transparentní budoucnost našich společností. A to se Sarnecki ani nepouští o případný krok dál, k otázkám vedoucím k 'Ndranghetě, která za vším tím slovenským utrpením patrně stojí.

Dokumentární snímek Kuciak: Vražda novináře uvedl v české premiéře loňský festival v Karlových Varech, programu ho má i březnový Jeden svět. Do kinodistribuce vstoupil 23. března 2022.

Pavel Sladký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme