Hackman, představitel svérázných kladných hrdinů i chladnokrevných darebáků, patří do slavné generace amerických herců, která desetiletí udávala tón v Hollywoodu.

K herectví se přitom tento bývalý mariňák dostával pomalu a až po třicítce – a na hereckých kurzech platili spolu s Dustinem Hoffmanem za největší outsidery. Opak se ale stal pravdou a oba pronikli až do oscarových výšin filmové slávy.

„Hackman nedokáže odvést špatnou práci. Každý režisér má jakýsi krátký seznam herců, se kterými by rád natáčel. Jsem si jistý, že Gene je na všech těchto seznamech,“ prohlásil o něm režisér Alan Parker. Svědčí o tom desítky Hackmanových rolí, za které získal mimo jiné dva Oscary a čtyři Zlaté glóby.

Do diváckého povědomí se Hackman dostal jako bývalý vězeň a fotograf Buck Barrow, bratr gangstera Clydea Barrowa, v legendární gangsterce Bonnie a Clyde. Za tuto roli byl nominován na Oscara, stejně jako za další v rodinném dramatu Nikdy jsem nezpíval svému otci z roku 1970.

Pozlacená soška ovšem k Hackmanovi putovala až za roli policisty Jimmyho „Pepka“ Doyla v legendárním krimifilmu režiséra Williama Friedkina Francouzská spojka.

Vysokou laťku si Hackman udržel i v dalších letech v road movie Strašák nebo v pokračování Francouzské spojky z roku 1975. Jeden z nejlepších výkonů pak podal v roli samotářského odborníka na odposlechy Harryho Caula v psychologickém dramatu Francise Forda Coppoly Rozhovor.

Komplex chudého dítěte

Gene Hackman, vlastním jménem Eugene Allen Hackman, se narodil 30. ledna 1930 v kalifornském San Bernardinu. Jeho otec i dědeček pracovali jako novináři, matka byla servírkou. Rodina se často stěhovala, až zakotvila v Danville v Illinois, kde otec získal trvalou práci v místních novinách.

Když bylo Hackmanovi 13 let, rodiče se rozvedli. Později přiznal, že stíny neradostného dětství ho pronásledovaly i v dospělosti: „Trpěl jsem komplexem chudého dítěte a chtěl jsem za každou cenu zbohatnout. Bral jsem cokoliv, jen když mi pořádně zaplatili.“

Od dětství ho fascinovali zpěváci, tanečníci a svět filmu. Střední škola ho moc nezajímala, dal se tedy k námořní pěchotě, kde sloužil pět let. Byl propuštěn, protože si při nehodě na motorce zlomil obě nohy. Poté krátce studoval žurnalistiku a přestěhoval se do New Yorku. Živil se jako řidič kamionu, stěhovák či prodavač.

Bylo mu už přes třicet, když se přihlásil do hereckého kurzu v kalifornské Pasadena Playhouse, kde potkal i svého nejlepšího kamaráda Dustina Hoffmana. Traduje se, že tito dva byli na škole pokládáni za největší outsidery, kterým se nedávaly valné šance na úspěch.

Filmový debut si Hackman odbyl v roce 1961 v gangsterce Mad Dog Coll (Šílený pes Coll). Později si zahrál i v kasovních trhácích. Proslul například jako padouch Lex Luthor z filmů o Supermanovi.

Na podzim 1977 se ale Hackman rozhodl, že zvolní hektické pracovní tempo. „Připadal jsem si jako na kolotoči, kde na sedačce přede mnou dřepí balík peněz. Chtěl jsem z toho kolotoče sesednout, ale nevěděl jsem jak,“ prozradil v jednom rozhovoru.

Další nominaci na Cenu Akademie mu vynesla role agenta FBI v příběhu podle skutečné události Hořící Mississippi. A jeho krutý šerif Bill Daggett z westernu Clinta Eastwooda Nesmiřitelní z roku 1992 mu zajistil druhého Oscara. 

Hackman si zahrál i v úspěšných thrillerech Krvavý příliv a Nepřítel státu či v justičním dramatu Porota. Exceloval ovšem i v komediích. Za roli v Takové zvláštní rodince v režii „krále osové souměrnosti“ Wese Andersona inkasoval Hackman Zlatý glóbus.

Hackman, mimo jiné autor několika knih, si hlídal své soukromí. Jeho první žena Faye Malteseová byla Italka a pracovala v bance. Měli spolu tři děti – Christophera, Elizabeth a Leslie. Rozvedli se v roce 1986 a Hackman to těžce nesl.

V 61 letech ale poznal havajskou klavíristku Betsy Arakawu, s níž se oženil v roce 1991. Žili spolu v Santa Fe v Novém Mexiku, kde byli ve středu 26. února podle amerických médií společně nalezeni mrtví.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít