Chtíč mu sluší. Daniel Craig podává uhrančivý výkon v rozkolísaném filmu Queer
Dřívější představitel agenta 007 Jamese Bonda hraje hlavní roli stárnoucího homosexuála a amerického expata v dramatu Queer, které právě můžete vidět v českých kinech.
Italský režisér Luca Guadagnino patří mezi nejvýraznější filmové stylisty současnosti. Dokázal to ve filmech, jakými bylo drama tenisového milostného trojúhelníku Rivalové, křehká letní gay romance Dej mi své jméno, kanibalská roadmovie Do morku kostí nebo horor Suspiria, ve kterých byla vidět jeho chuť zkoušet pořád jiné výrazové prostředky.
Tentokrát připravil filmovou adaptaci světoznámé knihy Williama Sewarda Burroughse, která vyšla v češtině pod názvem Teplouš. Vznikala už v 50. letech, ale vydána byla až v roce 1985.
Guadagninovi se zachtělo Mexika, jehož hlavní město vyobrazil Burroughs jako „konečnou stanici na cestách v prostoru a čase“ pro místní, queer komunitu i Američany, kteří tu podobně jako Burroughs hledají větší svobodu nebo se „pod nafialovělým oparem“ Mexico City rovnou schovávají před zákonem.
Bob Dylan na cestě k tvůrčí svobodě. Snímek Úplně neznámý je víc hudební film než biografie
Číst článek
Hlavnímu hrdinovi jménem Lee, který je částečně alter egem slavného a kontroverzního beatnického spisovatele, se „lepí košile na tělo jako vlhký kondom“. Osaměle zabíjí čas, i když potkává spoustu přátel. Sebeironicky glosuje svět a sebe samotného, opíjí se a zfetovává.
Do role Guadagnino obsadil někdejšího Jamese Bonda Daniela Craiga. Právě on je hlavním důvodem, proč na Queer jít. Jeho výkon je fantastický. Dává Leeovi zpustlý až narušený šarm, ve kterém se pot mísí s chtíčem. Olizuje své rozpraskané rty a zvednout klobouk v jeho podání znamená předvést malou choreografii. Touha, když je nemožné ji skrývat, jde ruku v ruce s ponížením.
Craig to předvede v několika barových scénách, ve kterých se dvoří vyhlédnutému chlapci tak, že nám ho může být líto pro jeho odvahu a vzbuzuje obdiv pro svou zpocenou tvář. „Lee cítil hlodavou bolest touhy, měl pootevřená ústa a cenil zuby jako zpola vrčící zvíře zahnané do kouta,“ popisuje Burroughs ruměnec vzrušení na tváři své hlavní postavy. Craig to umí zahrát.
Lee totiž v Mexico City narazí mladíka jménem Eugene Allerton (Drew Starkey) a bezhlavě mu propadne zároveň s pochybami o tom, jestli je Allerton vůbec gay, proč Leeovi věnuje čas a sdílí s ním intimní chvíle.
Je to kvůli penězům, charakterní úctě nebo snad kvůli čiré tělesnosti? Nebo mu jen kontakt s Leem „nevadí“? Lee toho chce hodně. Hledá fyzickou lásku, naplnění smyslem i transcendenci.
Lee mladíka Eugena přesvědčí k tomu, aby podnikli cestu do Jižní Ameriky. Vydá se s ním do pralesa za vlastním odtělesněním pomocí ayahuasky, ale už během ní se svému milenci stane přítěží.
Guadagnino k filmu připravil výrazný doprovod písní, doplněný i původní hudbou dvojice Trent Reznor a Atticus Ross. Soundtrack ostentativně rezignuje na dobovost a pomáhá Leeův prožitek posunout k současným divákům.
Prominentní místo v něm má kapela Nirvana a především píseň All Apologies v cover verzi od Sinéad O’Connor. Píseň s textem „What else should I be? All apologies. What else could I say? Everyone is gay“ anebo také „In the sun, I feel as one. Married. Buried“ se s jádrem Leeovy existence kongeniálně propojuje.
Dlouhověkost nevyrovnaného filmu
Nejen z pasáží filmu v jihoamerické džungli vyvstávají i drobná vtipná pomrknutí směrem k divákům znalým současné kinematografie, protože padnoucí epizodní role ztvárnili režiséři Lisandro Alonso a David Lowery.
Guadagninův film je zároveň velmi nevyrovnaný. Vtahuje nás do děje hereckou akcí a zase nás z něj mnoha stylistickými a vypravěčskými volbami vytrhává. Je z něj mimo jiné příliš patrné, že je natáčený ve studiu, a ne v ulicích a barech Mexico City.
Queer
drama
Itálie / USA, 2024, 137 min
Režie: Luca Guadagnino
Scénář: Justin Kuritzkes
Hrají: Daniel Craig, Drew Starkey, Jason Schwartzman, Lesley Manville
I pokud ale rezignujeme na realistickou iluzi jako na nepotřebnou, nahrazenou jistou teatrálností kulis, bude film kolísavý v tempu a intenzitě, navíc příliš dlouhý, zvlášť s přihlédnutím k tomu, že je adaptací novely přesahující sto stran jen díky úvodní autorské předmluvě.
Queer je nicméně film, který si dost možná budeme dlouho pamatovat. Ne kvůli kompaktnosti celku, ale kvůli jednotlivým brilantním momentům a scénám, ve kterých se Guadagninův „překlad“ Burroughse do současného filmového jazyka potkává s Craigovým velkým sbohem elegantní bondovské maskulinitě.
Jako publikum jsme někdy za takové filmy vděční víc než za takzvaná fungující celková díla, ze kterých ale čas odvane vše, a nezbyde právě ani jeden výrazně vystupující, atypický nebo třeba i bizarní moment.
Drama Queer mělo v českých kinech premiéru 30. ledna 2024. Citace z Burroughsovy knihy Teplouš jsou v překladu Josefa Rauvolfa.