Spíš sportovní drama než tradiční dokument. Film o automobilovém nadšenci z Moravy uvedli ve Varech
„Hledali jsme život o závod a našli jsme závod o život,“ říká o svém novém filmu slovenský režisér Miro Remo. V Lásce pod kapotou, která měla světovou premiéru v Hlavní soutěži karlovarského festivalu, sleduje životní jízdu padesátníka Jaroslava. Celý život miloval rychlá auta, kvůli zdravotní indispozici mu ale nezbývá než přihlížet, jak místo něj závodí jeho manželka Jitka. Chvílemi je to sportovní drama, jindy zase spíš situační komedie.
„Se scenáristou Jurou Šlaukem jsme si před pěti lety řekli, že by bylo fajn natočit film, který by se vymykal narativním postupům zdejší dokumentární scény. Chtěli jsme se vymanit z prostředí sociálního dokumentu a natočit žánrový dokument. To byl výchozí nápad. Například z prostředí automobilových závodů,“ popisuje Miro Remo.
Zřejmé je to už z jedné z úvodních scén, ve které se Jaroslav na starém rodinném videu za zvuků What Is Love? od Haddawaye prohání na čtyřkolce. Z té doby mu dodnes zůstala jeho vášeň pro autokros i charakteristický účes na Jágra.
I když dnes žije s Jitkou, svou láskou z mládí, první nešťastné manželství i pokračující soudní spor s dcerou z něj udělali celkem zatrpklého muže. Jako bývalému horníkovi mu nic dobrého podle jeho slov nepřinesla ani demokracie.
A tak zatímco se mu na řetízku na hrudníku houpe mohutný český lev se dvěma ohony, Jaroslav urputně hledá životní vítězství na zablácených závodních okruzích. Znovu a znovu opravuje poničená auta a nepřestává doufat. Jenže frustrace a prohry se kupí.
„Svým příběhem zastupuje mnoho dalších, kteří přišli o iluze. Často i bez vlastního přičinění byli nakonec zrazeni systémem, kterému věřili, a tak dnes s hořkostí sledují současné politické divadlo,“ myslí si Remo, který natáčení příběhu z moravsko-slovenského pohraničí věnoval tři roky.
„Jaroslav se nevzdal. Jde si svou cestou, hraje na vlastním písečku s vypětím všech sil, které mu ještě zbývají. I po tolika fackách se nevzdává. Je to fascinující.“
‚Paliativní péče tady není pro dobrou smrt.‘ Ve Varech představili dokument Jednotka intenzivního života
Číst článek
Své k tomu má co říct i Jiřina, Jaroslavova matka, která synovo snažení v silném moravském přízvuku glosuje z kuchyně, odkud má výhled na garáž, kde se stále dokola vrací do provozu Jaroslavova auta. Sama přitom vede neúnavný souboj s hejnem much.
„Do značné míry ztělesňují životní pocit značné části lidí střední a starší generace v regionech, které v posledních dekádách nerozvinuly svůj potenciál. Jaroslav reprezentuje zemitost a ‚selfmademanství‘, které dává jeho životu velkou dynamiku navzdory mnoha haváriím, kterých se film dotkne v jeho minulosti, nebo které s ním a jeho blízkými zažijeme,“ podotýká producent Vít Janeček.
„Režie Mira Rema ctí realitu a skutečné události, jež nijak nepřikrášluje ani nehrotí. S citem pro drama každodenního okamžiku (i zásadních životních událostí) sleduje životní zápas a závod bez souzení či moralizování.“
Když pak přijde na závody samotné, zážitek, který z nich Láska pod kapotou zprostředkovává, se mnohdy blíží našlapaným akčním scénách ze sportovního dramatu. Miro Remo je totiž snímá několika kamerami najednou.
Diváci díky tomu vidí nejen do kabiny závodního automobilu, ale i na protijezdce nebo na reakce Jaroslava, který jako trenér, údržbář a manažer v jedné osobě všechno sleduje zpovzdálí.
„Experimentovali jsme, upevňovali kamery, kde nás napadlo. Ve filmu jsou použity jen střípky, ani ne zlomek procenta záznamů ze závodů, které se nashromáždily během tří let, z desítek hodin jízdy na různých tratích z mnoha kamer. Štěstí přálo připraveným, nakonec jsme zachytili několik velmi silných momentů, z nichž některé byly doslova o život,“ raduje se z tvůrčího experimentu slovenský filmař.
Nestane se totiž jednou, že kamera zaznamená i to, jak Jitka spolu s autem vyjede z dráhy nebo se přetočí na střechu.
Dokumentární film měl světovou premiéru na filmovém festivalu v Karlových Varech. Česká kina ho uvedou od 16. září.
