„Nejdůležitější větou toho snímku je pro mě Palachova věta, že nikomu nepatří. To jsem psal i štábu: Hele, my vůbec nevíme, za kým jdeme. Jenom ho hledáme. Nepatří nám. Nepatří ani mně. Nikomu. Patří nám všem svým činem. Ale on sám nepatří nikomu,“ vysvětluje Sedláček svůj přístup k odkazu Jana Palacha.

I přes zkušenosti s adaptacemi historických událostí a postav v televizních sériích Bohéma či České století přiznává, že k této konkrétní látce přistupoval obzvlášť opatrně.

„Je to tenký led. Jak neudělat z člověka ikonu. Já sám bych si to téma nikdy nevybral. Za to vděčím Evě Kantůrkové. Protože bych asi řešil to, co všichni: Kde máš příběh? Všichni vědí, jak to skončí. Jenže to u Ježíše a Husa taky, a přece o nich vznikají další a další příběhy,“ říká režisér.

Spolupráci se scenáristkou Evou Kantůrkovou pak popisuje jako hledání kompromisu mezi tvůrčími přístupy i generačními názory.

„Eva Kantůrková je někdo, kdo se té doby dotkl, kdo ji žil, třebaže ani Palach není její generace. Já jsem se narodil tři a půl roku po Palachově činu. Už tyto výchozí konstanty znamenají, že pokud bych jako režisér měl před autorem, který to zažil, viděl a promyslel v širších souvislostech než já, sedět jako žáček a naplňoval jenom nějaké teze – to by neodpovídalo mně, nejsem ten typ režiséra,“ tvrdí Sedláček.

„Film je společné dílo a autentický Palach, svědectví o něm, stopy po něm a ‚krajina po něm‘ s výsledným rukopisem významně zahýbaly. Vstoupil do psaní i režírování a zkřížil vypravěčské plány mně i autorce.“

Signatářka a mluvčí Charty 77 ve svém scénáři vycházela především z knihy Jiřího Lederera a řady otevřených zdrojů, jako třeba zprávy o policejním vyšetřování průběhu a okolnosti Palachova sebeupálení, ale i vzpomínek a komentářů lidí z jeho okolí.

„Blízcí po jeho činu zůstali poznamenáni. Kdo by nezůstal. Nenávratně zasáhl a poničil stabilitu všech blízkých kolem něho. Ten čin byl statečný vůči moci, ale byl velmi tvrdý vůči blízkým. To jsem chtěl do filmu taky jemně dostat,“ dodává Robert Sedláček.

Ve světové premiéře měli Jana Palacha možnost zhlédnout diváci na zakončení letošního Letní filmové škole v Uherském Hradišti. Do distribuce snímek přijde 21. srpna, tedy na 50. výročí sovětské okupace.

Na pražskou premiéru podle producentů dorazí i lotyšský matematik Elijahu Rips, který se jako 21letý v dubnu 1969 pokusil na náměstí v Rize po vzoru Palacha upálit. V roce 2009 poprvé navštívil Prahu, kde z rukou tehdejšího premiéra Mirka Topolánka převzal čestnou plaketu.

kro Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít