Cimrman má ve Staré Huti novou pamětní desku s bustou. Odhalil ji Zdeněk Svěrák
Když Pavlína Hanušová kupovala ve Staré Huti u Dobříše svůj dům, nevěděla, jakou má historii. Až z vyprávění místních se dozvěděla, že ke stavení vedou stopy Járy Cimrmana. Právě její dům v Dělnické ulici totiž cimrmanologové spojují s nálezem mistrovy pozůstalosti. A od čtvrtka to na zdi připomíná nová pamětní deska s bustou. Ani tentokrát ale neprozrazuje Cimrmanovu skutečnou podobu.
Jára Cimrman se ze zásady nefotil. A když, tak jen z velké dálky nebo ve skupině. „Podoba Járy Cimrmana není známá. Nakonec nás napadlo, že bychom to udělali s citací,“ popsal pro Český rozhlas Region autor pamětní desky s bustou Petr Soudek.
Cimrman má ve Staré Huti novou pamětní desku s bustou. Jeho podoba ale zůstává neznámá. Natáčela Kristýna Nevanová
Červený závěs přes pamětní desku přijel strhnout jeden ze zakládajících cimrmanologů Zdeněk Svěrák.
„Pro mě je Stará Huť osudová obec, protože je shodou okolností 60 let, co jsem se oženil se zde přítomnou krásnou ženou Boženou Němečkovou, nyní Svěrákovou. A tady jsem byl žádat o ruku,“ vzpomínal Svěrák.
„Vybaví se nám, jakou jsem měl trému, když jsem tím vlakem s kyticí jel. Také se mi vybaví, jak hrozně rychle to uteklo,“ doplnil.
Známého spisovatel, skladatele nebo vynálezce připomínají ve Staré Huti také ulice. Okružní třída Járy Cimrmana, ulice Němého Bobeše nebo K severnímu pólu pak připomínají jeho hry.
O Cimrmanovi
Jára Cimrman je fiktivní postava českého génia a všeuměla. Vymysleli ho Jiří Šebánek se Zdeňkem Svěrákem a zprvu nezávazná mystifikace kolem něj se časem rozrostla do netušených rozměrů. Poprvé se o něm rozhlasoví posluchači dozvěděli v prosinci 1966 v humoristickém vysílání z nealkoholické vinárny U pavouka.
Důležité je, aby nebylo znát, že stárneme, říká Svěrák. Divadlo Járy Cimrmana zahájilo 53. sezonu
Číst článek
Obdivovatelé Járy Cimrmana záhy zjistili, že mistr nebyl jen vynálezcem, matematikem, fyzikem, hudebníkem, cestovatelem a vlastencem, ale také autorem divadelních her. Tak vzniklo Divadlo Járy Cimrmana, jehož první představení, premiéra divadelní hry Akt, se konala 4. října 1967. Na všech těchto filmech se autorsky podílel i Zdeněk Svěrák.
V 80. letech se Jára Cimrman dostal i na filmové plátno. Ladislav Smoljak v roce 1983 natočil film o životě a díle Járy Cimrmana s názvem Jára Cimrman ležící, spící, o rok později film Rozpuštěný a vypuštěný, který využívá motivy z divadelních her, především ze hry Vražda v salonním coupé.
Fenomén Járy Cimrmana mezi Čechy natolik zakořenil, že když v roce 2005 pořádala televize anketu o největšího Čecha, fiktivní hrdina dokonce krátce, než ho televize z ankety vyřadila, vedl.