‚Když jsem chodila do školy, divadlo Semafor už bylo v čítance.‘ Herečka Molavcová slaví 75. narozeniny

Když v roce 1970 přišla Jitka Molavcová do divadla Semafor, už tehdy jí Jiří Suchý řekl, že má „moc nad lidma“. Svýma hlubokýma očima, ale hlavně zpěvem a klaunstvím si získává publikum už 55 let. A právě 17. března slaví legenda divadla Semafor 75. narozeniny.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Herečka Jitka Molavcová

Herečka divadla Semafor Jitka Molavcová slaví 75. narozeniny | Foto: Pavel Gwuzd | Zdroj: Česká editoriální fotografie / Profimedia

„Divadlo Semafor už bylo v čítance, když jsem chodila do školy, říká pro Radiožurnál v šatně divadla Semafor herečka Jitka Molavcová. „Jako studentka grafické průmyslovky jsem byla poprvé v Semaforu, když mi bylo devatenáct, a to se hrálo představení Jonáš a doktor matrace, kde jsem poprvé a bohužel naposledy viděla Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra pospolu,“ vzpomíná.

Přehrát

00:00 / 00:00

Herečka Jitka Molavcová působí v divadle Semafor už 55 let. Tato divadelní legenda slaví 17. března 75. narozeniny

Šlitrovy písně ze šedesátých let si soubor připomíná v novém představením Šli čtyři, šli tři.

„Zpíváme s Jiřím Suchým jednu z písniček, které zpíval s Jiřím Šlitrem – Vidle a teplé prádlo. To je neuvěřitelný duet. V Semaforu jsem hodně zaměstnaná, nemám alternaci a neustále připravujeme nové a nové premiéry, a tak jdeme od premiéry k derniéře a od derniéry k premiéře,“ popisuje česká herečka.

Už na duben s Jiřím Suchým chystají nové představení Tak a teď jsme tu. Obnovené premiéry se nedávno dočkala také legendární Kytice, která už tuto středu dosáhne úctyhodné 900. reprízy.

Molavcová se narodila 17. března 1950. Od roku 1996 hrála v Hudebním divadle Karlín sedm let s velikým úspěchem hlavní roli Dolly Leviové v muzikálu Hello, Dolly!: Hráli jsme to bez alternace, a i když mi třeba někdy nebylo dobře, ta postava mě tak nabíjela, že jsem každou reprízu vydržela do konce, svěřila se.

V Národním divadle jí Miloš Forman svěřil part tety z Liverpoolu v jazzové opeře Dobře placená procházka, na filmovém plátně se zase objevila v muzikálu Hvězda padá vzhůru či ve filmech Lidé z metra, Žena pro tři muže či Magda, její ztráty a nálezy.

Divadelní kritici rozdali své ceny. Inscenací roku je Wernisch, ocenění získalo i Divadlo Petra Bezruče

Číst článek

První desku natočila Molavcová už jako dvouletá holčička, když měl její otec narozeniny a maminka ho chtěla překvapit nahrávkou písničky s Jitkou.

Samozřejmě jsem ještě neuměla moc mluvit, ale intonovala jsem docela dobře. Šli jsme do studia v paláci Lucerna a tam jsem spáchala svůj první snímek v nákladu dva kusy, vzpomínala.

Při studiích na VŠE v Praze Molavcová zpívala v tamním sboru a s ním v uvolněných šedesátých letech sjezdila celou Evropu. A po vystudování grafické školy přišla dlouhá semaforská éra.

Do divadla Semafor poprvé vstoupila před 55 lety jako dlouhovlasá dívka v minisukni a s kytarou za zpěvu šansonu Jacquese Brela Lásko má, aby tu později nejvíc excelovala v roli Žofie Melicharové, oddané hospodyně pana Jonáše v podání Jiřího Suchého. Poprvé se v ní představila ve hře Jonáš, dejme tomu v úterý (1985).

V roce 1997 za roli získala cenu Thálie. V roce 2021 dostala Thálii za celoživotní mistrovství v oboru muzikál.

Molavcová v Kouzelné školce

Děti se na ni také v osmdesátých letech pravidelně těšívaly v televizních pořadech Malý televizní kabaret či Studio Kamarád. Vystupovala také například v televizní Kouzelné školce ve dvojroli Jitky a pratety Alžběty. Ve Zlíně na filmovém festivalu pro děti a mládež jí v roce 2013 udělili Uznání za tvůrčí přínos ve filmové tvorbě pro děti a mládež.

Molavcová vydala řadu desek, např. v roce 2005 vyšlo vzpomínkové album písní z mládí s názvem Tak hádej. S písničkami jsou na albu autorky zastoupeni Jaroslav Uhlíř, Zdeněk Svěrák, Petr Žák a Jan Werich. V roce 2021 vydala šansonové album Zčistajasna.

Kritiky vychvalovaly také účast Molavcové v pásmech středověké poezie Oráč a smrt a Gotické variace. Stále spolupracuje s rozhlasem a píše i knihy pro děti, například Pohádky a písničky pro šikovné děti (1993) či Pohádky z pastelky (1996).

Tomáš Maleček, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme