V roce 2022 pocházelo jen 0,5 procenta daňových příjmů ze zdanění nemovitostí. Průměr EU? Ten letos činil 2,5 procenta. Po současném navýšení lze očekávat, že se český podíl přiblíží evropskému průměru, i v kontextu nárůstu ostatních daní však zůstane velmi podprůměrný.

Přehrát

00:00 / 00:00

Apolena Rychlíková: Zvyšování daně z nemovitosti potřebují hlavně obce. Dá se ale nastavit spravedlivěji, než je tomu nyní

A především: na různé skupiny dopadá disproporčně a silně tak znevýhodňuje chudší rodiny a domácnosti. Zvýšení proto přineslo rozhořčení a zklamání, protože není nastaveno správně.

Problém je především v tom, že u daně z nemovitosti nebudujeme návaznost na hodnotu nemovitosti tak, jak je tomu v rámci zemí OECD běžné a jak také OECD doporučuje. U nás vše probíhá poměrně komplikovaným výpočtem, navíc zcela chybí nějaké transparentní oceňování nemovitostí.

Daně tak mnohdy vůbec neodpovídají reálné ceně majetku ani rozvrstvení bohatství v naší společnosti. Ta se přitom vyznačuje ne tolik příjmovou nerovností, jako tou majetkovou. Ta je dle mnoha výzkumů z posledních let jedna z nejvyšších v Evropě.

Podle švýcarských analytiků patří nejbohatšímu jednomu procentu Čechů jmění ve stejné hodnotě, jakou má celkový majetek „dolních“ 90 procent. A daně z nemovitosti by to měla umět reflektovat.

Daň obcím zafinancuje nedostatečnou infrastrukturu

Podle dat PAQ Research ale spodních 10 procent domácností dle příjmu odvádí 0,5 procenta svých hrubých příjmů na dani z nemovitých věcí. Po letošním zvýšení sazeb lze očekávat zdanění ve výši téměř jednoho procenta hrubých příjmů. Naopak horních 10 procent domácností dle příjmů odvádělo jen 0,1 procenta svých hrubých příjmů, tedy až pětkrát méně.

Problém také je, že reálná výše této daně v posledních letech spíše klesala, zatímco ceny bytů rostly velmi rychle. To vše v situaci, kdy peníze nechybí jen ve státním rozpočtu, ale i v rozpočtech obcí.

Ty jsou přitom stoprocentním příjemcem této daně a rozhodně by ji sami starostové měli chtít mít adekvátně vysokou, aby mohli financovat mnohdy chybějící nebo nedostatečnou infrastrukturu.

I když obecné nastavení daně není ideální, obce mohou (a měly by) rozhodovat o výši daní z nemovitosti a také by ji měly být schopné nějak odstupňovat – například dle čtvrtí nebo cenových map.

V Česku máme naprosto neuvěřitelný počet obcí. Ty si často stěžují, že nemají dostatek peněz na takové věci, jako jsou školky, školy, veřejné služby. Právě daň z nemovitosti by mohla tuto situaci začít zlepšovat. Musí být však nastavena s ohledem na základní sociální spravedlnost. A to dnes, snad jen zatím, není.

Autorka je publicistka a dokumentaristka

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít