Předem se ví, že největší podíl z rozpočtu pro výzkum dostanou vysoké školy, následuje Akademie věd, Technologická agentura, Grantová agentura, část peněz přerozdělí ministerstvo průmyslu. Tím se ovšem neříká, že to přinese nějaký užitek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Vědci dostanou 45 miliard. Za co?

Zvýšit dotace navrhla Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace s vysvětlením, že vědecké dotace „je třeba chápat jako investice do budoucího růstu HDP“.

Státu se tedy peníze vrátí v daňových výnosech. Stačí, když výzkum a vývoj budou mít tak kvalitní výsledky, aby je „následně bylo možné zhodnocovat v praxi“.

Zbývá tedy otázka, jak hodlá vláda či ministr Ženíšek zaručit, že se objevy výzkumníků v praxi uplatní. Bohužel je k dispozici předem jasná odpověď. Nezaručí to nikdo.

Akademie věd a školy dělají za dotace svou čistou vědu, to ovšem nemá v praxi viditelné výsledky. Peníze z Technologické agentury a ministerstva průmyslu využívají podniky k běžné obnově výrobní základny, jak potvrzuje výrok premiéra Petra Fialy (ODS), že ročně vznikají řádově jen jednotky technologických start-upů.

Dotace na výzkum tak mohou sloužit k pokřivení trhu a jeho menší efektivitě.

Ostrůvky pozitivní deviace

K pokusu něco zlepšit došlo v letech 2007 až 2014, kdy bylo za evropské peníze zřízeno několik nových ústavů, podle plánu zaměřených na vývoj nových technologií využitelných v průmyslu.

Měla se tím kopírovat praxe Frauenhoferových ústavů z Německa, které sice dělají vědu, zároveň však jsou financovány ze zakázek od automobilek, producentů přesné optiky a podobně. To se však nepodařilo. Ani nové ústavy s výrobní praxí nic společného nemají.

V tomto smyslu tuzemské investice do vědy a výzkumu HDP nezlepší. Jak by také mohly. Každé výzkumné či vývojářské pracoviště dostane peníze, ty se utratí, a nikdo, doslova nikdo se nestará, jaký užitek přinesly. Obecně se předpokládá, že to půjde nějak samo.

V této situaci mohou existovat desítky větších či menších pracovišť, jakýchsi ostrůvků pozitivní deviace, které dělají opravdu dobrou vědu. Ekonomický efekt to nemá, ale podle znalců to aspoň umožňuje, aby se lidé z českých ústavů dokázali s cizími kolegy bavit na stejné úrovni.

Už to samo je dobrý důvod, proč výzkum dotovat. Jenže požadovat by se mělo o dost víc.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít