Ruská kulturní diplomacie si uměla naklonit přízeň Francouzů. Před pár lety se jí povedlo dosáhnout povolení ke stavbě pravoslavného chrámu se zlatými kopulemi nedaleko Eiffelovy věže. O to větší bylo překvapení, když Rusko napadlo Ukrajinu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Klára Notaro: Jak vidí válku na Ukrajině obyčejní Francouzi

Francouzská republika pomohla Ukrajině od začátku války více než miliardou eur, což je relativně méně, než Ukrajině věnovaly jiné, menší evropské země. Francie dodává ukrajinské armádě moderní děla Caesar francouzské výroby, různý vojenský materiál a léčí ukrajinské vojáky ve svých nemocnicích.

Kromě pomoci ze strany státu se ve Francii spontánně zrodila silná vlna podpory. Vojenskou agresi odsoudila valná většina obyvatelstva.

Do pomoci na Ukrajině i uprchlíkům ve Francii se účinně zapojily i přes jazykovou bariéru různé dobročinné spolky a organizace, které jsou dodnes pro napadenou zemi a Ukrajince silnou pomocí.

Veřejné mínění ruskou agresi odsuzuje, ale poslat své vojsko bojovat po boku ukrajinské armády by Francouzi nechtěli.

Příliš vzdálený konflikt

Lidé ve Francii vnímají válku na Ukrajině jako konflikt vzdálený: Ukrajina je daleko a Francouzi se válečným konfliktem na Ukrajině i přes silnou medializaci příliš nezaobírají. Zajímá je drahota, cena benzínu a elektřiny a hlavně sucho a to, jak adaptovat zemědělství na nové klimatické podmínky. Letošní léto bylo ve Francii tak horké a suché, že se zájem obyvatelstva přesunul na urgentní téma klimatických změn.

Na problém s dodávkami plynu z Ruska a s ním související zvyšování cen elektrického proudu se ve Francii nahlíží překvapivě z úhlu sebekritického: jak mohla Francie dospět tak daleko, že se musí dovážet elektřina ze sousedních zemí, jak je možné, že zásobníky plynu nejsou zcela zaplněné a že dodávky jsou více než nejisté ?

De Gaullova teze, že prosperující stát musí mít hojnost levné energie, jejíž zdroj viděl v jaderných elektrárnách, byla totiž po desetiletí francouzskými politiky opomíjená. Sám Emmanuel Macron na začátku svého prvního mandátu slíbil, že bude postupně zavírat jaderné elektrárny a nahradí je méně účinnými větrnými elektrárnami. Po německém vzoru bylo jádro odsouzeno coby neekologické. A tak se ve Francii přestali školit odborníci na jádro: odborníci na všech úrovních, od údržbářů po inženýry.

A nyní se ukázalo, že jaderné elektrárny, i ty nejnovější, mají problémy s korozí a většina je mimo provoz. 

Jak se ale bude ve Francii v zimě topit? Jak bude fungovat průmysl? Jaká bude úroda? Těmito otázkami se nyní zabývá každá francouzská domácnost víc než situací na Ukrajině.

Autorka je spisovatelka, žije v Paříži

Klára Notaro Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít