Zčistajasna ji však přerušil zásah bezpečnostních siláků, kteří se ji snažili zakrýt a vystrnadit z dohledu kamery. Režii v centrále televizní stanice nezbylo než nečekaný karambol vyřešit radikálně, a to stopnutím přímého přenosu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Adam Černý: V Číně nevídané, omluva úřadů za cenzuru

Ten však trval příliš dlouho na to, aby se malér podařilo sprovodit ze světa. Vzápětí se strhl poprask na sociálních sítích, jediném prostředí, kam tu a tam – i když zpravidla dočasně – mohou přímo proniknout názory veřejnosti.

Jeden z uživatelů sítě WeChat si neodpustil sarkasmus, že i nejmocnější médium v zemi poznalo železnou pěst socialismu. Bdělí cenzoři postřehli riziko a příspěvky diskutujících, které ve velmi krátké době dosáhly přes sto miliónů sledování, začali důsledně mazat.

Nebyli však dost rychlí na to, aby si pozorná veřejnost nestačila přečíst například příspěvek bývalého šéfredaktora státního deníku Global Times Chu Si-ťina, který zdůraznil, že je rozhodně proti tomu, aby se reportérům bránilo v práci.

Kdo by si myslel, že názor bývalého šéfredaktora vlivného deníku nemusí být tak důležitý, musel si udiveně protírat oči, když četl prohlášení oficiální, tedy straně podléhající Všečínské asociace novinářů, která se na své webové stránce důrazně ohradila proti zásahu policie vůči reportérce.

Vrcholem překvapení bylo, když se úřady ve městě Jen-ťiao omluvily, i když omluva to byla polovičatá, protože zmiňovala nedostatek obratnosti policistů, kteří jen chtěli přesvědčit reportéry, aby místo opustili s ohledem na riziko další exploze.

Nezamýšlené důsledky

Od polovičatosti už byl k normalizaci jenom krok a Čína se vrátila k praxi, kvůli níž se v pravidelném žebříčku svobody médií organizace Reportéři bez hranic nachází na předposledním 179. místě, těsně před Severní Koreou.

Nadále totiž platí pověstný Dokument číslo 9 z roku 2013, kdy se nynější vůdce komunistické strany a státu Si Ťin-pching dostal na vrchol moci. Dokument se kategoricky staví proti „jakékoli svobodě tisku podle západního vzoru“ a zdůrazňuje, že „média a vydavatelské domy podléhají stranické disciplíně“.

Incident z města Jen-ťiao ukazuje, že praxe striktní politické kontroly má své nezamýšlené důsledky. Když lidé nedostanou důvěryhodné informace z médií podléhajících cenzuře, hledají způsoby, jak si je opatřit jinde – a hlavně, kypří se tak živná půda pro dohady a spekulace, které jsou pro režim možná nebezpečnější než holá fakta.

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR

Adam Černý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít