Nepřátele přesvědčovat, či věšet? Protiputinovci se neshodnou

Přátelé svobodné Ukrajiny v uplynulých dnech sledovali situaci na bojišti, kde měli Ukrajinci, podporovaní Západem, řadu úspěchů. Zrodily se naděje, že se jednoho dne podaří vytlačit ruské jednotky na pozice před 24. únorem 2022. V této souvislosti se už někde mluví o následném pádu Putinova režimu. Přání, byť pochopitelné, je zde ale otcem myšlenky.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý opoziční poslanec Státní dumy Dmitrij Gudkov

Bývalý opoziční poslanec Státní dumy Dmitrij Gudkov | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Za prvé je případné vítězství Ukrajiny zatím vzdálené. Za druhé, i kdyby k němu došlo, a dokonce kdyby skončil Vladimir Putin, nebude to znamenat konec nedemokratického vývoje. A už vůbec ne cosi jako patronát svobodného světa nad touto zemí.

Kreml vyjádřil podporu čečenskému vůdci Kadyrovovi, ten na funkci rezignovat již nehodlá

Číst článek

Kreml, ať v něm sedí kdokoliv, bude stále mít k dispozici jaderné zbraně a obyvatelstvo Ruské federace bude jednoduché zmobilizovat proti každému, kdo se nové vrchnosti nebude líbit.

Natož kdyby ten někdo přicházel s doporučeními či nařízeními, jak si mají Rusové uspořádat svou společnost.

Ať už skončí válka tak či onak, ruské záležitosti si budou zařizovat sami Rusové. Otázka ale zní, jací Rusové. Ruská společnost je rozdělena na většinu, která podporuje Putina, a na menšinu, která je ve vnitřní a především ve vnější emigraci.

Zahraniční emigrace se vyznačuje vzájemnou nesnášenlivostí.

Není zde místo na vyjmenování jejích odnoží a popis jejich vztahů, ale základ je následující: Zcela stranou stojí skupina stoupenců Alexeje Navalného, která se drží vidiny Překrásného Ruska budoucnosti, kterou jí nechal před uvězněním šéf.

Dále jsou různé skupiny, které spolu mluví. A nakonec je tady militantní část emigrace, která trvá na násilí.

Bez jednoznačných závěrů

Před týdnem se dvě posledně jmenované odnože sešly. Ve Vilniusu se konal Kongres svobodného Ruska, v Irpini u Kyjeva proběhla akce bojůvek.

Rusko má hodně spojenců, tvrdí Putin. Nabízí jim zbraně

Číst článek

Na kongresu v panelových diskusích promluvilo mnoho zástupců ruských protiputinských komunit ve světě a známých činitelů opozice včetně Garriho Kasparova, Michaila Chodorkovského, Viktora Šenderoviče, Gennadije Gudkova a Dmitrije Gudkova a dalších. Zúčastnili se i hosté z jiných zemí.

Jednoznačné závěry z těchto debat nevzešly. Jedinou společnou myšlenkou bylo přesvědčení, že v Rusku se věci začnou hýbat jen v případě, že Ukrajina vyhraje válku. O násilném převzetí moci řeč nebyla, o přesvědčování ano.

V Irpini však byla podepsána dohoda o svržení moci v Rusku ozbrojenou cestou. Signatáři jsou ruská Národní osvobozenská armáda a Legie Rusko. Druhá jmenovaná organizace má sdružovat ruské vojáky, kteří přešli ve válce na ukrajinskou stranu.

První organizace existuje ve vyjádřeních bývalého poslance Státní dumy Ilji Ponomarjova, který prohlásil, ovšem bez důkazů, že tato armáda zabila dceru putinovského filozofa Alexandra Dugina Darju.

Ponomarjov, bývalý komunista, před deseti lety na kameru říkal, že jeho cílem je převzít moc v Rusku násilně a všechny nepřátele oběsit vzhůru nohama. Jako vzor uvedl Lenina a říjnový převrat v roce 1917.

Autor je komentátor serveru Novinky.cz

Alexandr Mitrofanov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme