Respektive půjde o diplomatické kličkování. Aspoň pokud se týče Evropské unie, která jednak ví, že je Turecko kvůli své poloze podstatným článkem NATO a pak ovšem: Ankara ji drží v šachu smlouvou o migrantech. Jichž případná další mohutná vlna by už mohla na kontinentu způsobit skutečný politický otřes.

Přehrát

00:00 / 00:00

S unijní sedmadvacítkou v pozorovatelské roli

Odsoudit ano, ale...

Osmadvacítka tedy sice Turecko odsoudila (i když se tomu snažili zabránit Britové, paradoxně jednou nohou ze společenství), ale společná dohoda o stopce pro zbrojní dodávky už neprošla a každý členský stát si o tom má rozhodnout extra.

Což může být pro leckoho názornou ukázkou unijní – řekněme – nepružnosti. A dodejme – že Česká republika vývozní licence na vojenský materiál do Turecka pozastavila. Však se z toho tuzemská ekonomika nezhroutí.

Žádný tedy div, jestliže má český premiér pochybnosti, že najde koncem týdne na unijním summitu pochopení pro šestibodový návrh společných opatření vůči Turecku, který dostal od poslanců za úkol přednést. Evropská rada by totiž musela dojít k takřečenému konsenzu, jinými slovy všechny země by musely souhlasit.

A to není pravděpodobné už proto, že Evropa nemá jak Erdogana zastavit a do značné míry s ním musí jednat v rukavičkách. Byť zároveň může například odsoudit smrt kurdské političky, kterou navíc zřejmě nezavinili přímo turečtí vojáci, ale jejich syrští spojenci.

Co premiér mohl tušit

Premiér Andrej Babiš z ANO se ovšem na půdě sněmovního výboru pro evropské záležitosti musel bránit nařčení opozice, že minulý měsíc při návštěvě Turecka podpořil plán na zřízení bezpečnostní zóny na severu Sýrie, kam by se umístili uprchlíci. Když přitom bylo zřejmé, že má Erdogan chuť syrské Kurdy odtud vypudit za použití brutální síly.

Převzato z Plusu

Co si tehdy v Ankaře mohl Babiš, případně jeho poradci domyslet, anebo co si domyslet raději nechtěl, těžko soudit. Všichni ale viděli, jak turecký prezident postupoval po nevydařeném vojenském puči, a viděli a vidí celou řadu jiných věcí. A Erdoganův plán budovat cosi na území jiného státu stálo za to nejprve důkladně zvážit, než k němu cokoli říkat.

Kritika českého premiéra ovšem vlastně nesouvisí s faktem, že turecko-syrsko-kurdské patálii budeme po boku dalších sedmadvaceti členů unie jen přihlížet. A cosi k tomu aspoň pro forma vykřikovat. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Ondřej Konrád Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít