Zápas se bude hrát v Gaziantepu, tedy zhruba 40 kilomterů od hranic se Sýrií. Ministerstvo zahraničí varuje před cestami do oblasti přibližně 10 kilometrů od hranic.
Podle generála Petra Pavla, který byl nejen náčelníkem generálního štábu české armády, ale i druhým nejvýše postaveným mužem NATO (2015–2018), se blízkovýchodní dění týká i nás, Čechů.
Hlídky zatím budou kontrolovat sedm kilometrů široký pás podél tureckých hranic. Podle Moskvy i Washingtonu se kurdští ozbrojenci z pohraničí stáhli. Ankara ale tvrdí, že někteří z nich zůstávají.
Pentagon nyní zveřejnil neostrá černobílá videa z některých momentů akce. Zachycují zvláštní síly blížící se k objektu i zásah amerického letectva proti radikálům.
Syrští Kurdové dohodu o stažení od tureckých hranic plní. Odchod kurdských milic do vzdálenosti 30 kilometrů potvrdil turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu obě rezoluce na twitteru odsoudil. Americkou vládu vyzval, ať se střeží dalších kroků, které by mohly poškodit vzájemné vztahy obou zemí.
Podle tureckého prezidenta Erdoğana vydal na Kobáního zatykač Interpol. Ankara ho považuje za teroristického vůdce a kritizuje americké pozvání Kobáního do Washingtonu.
Pentagon chce posílit obranu ropných vrtů o 30 tanků Abrams a další vojáky. Televize Fox News uvedla, že posily mají být vyčleněny z jednotek, které již nyní na Blízkém východě působí.
Za situace, kdy zvláště evropští partneři Ankary tvrdě kritizují turecký vojenský vpád do Sýrie, bylo ovšem podle Stoltenberga slyšet rozdílné názory na další postup.
Svým náhlým stažením ze Sýrie prezident postoupil vliv USA v regionu americkým rivalům a Blízký východ se tak ocitl na prahu dalšího nejistého období, napsala v analýze agentura AP.
„My tady potřebujeme mír. Lidé jsou zabíjeni a trpí,“ říká Hatice Çeviková, která je v Turecku ojedinělým případem veřejné kritiky vojenské operace v severní Sýrii.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov na společné tiskové konferenci poznamenal, že od půlnoci 23. října vstoupí do oblasti turecké operace v Sýrii ruští vojenští policisté a syrští vojáci.
Vlnu kritiky, domácí i mezinárodní, vyvolalo rozhodnutí prezidenta Trumpa stáhnout všech pár tuctů amerických vojáků z jejich stanovišť na syrsko-turecké hranici.
Ankara 9. října zahájila ofenzivu na severu Sýrie proti kurdským oddílům, kteří do té doby věznice a tábory se zajatci z teroristické organizace Islámský stát zajišťovali.
Členové kurdských milicí YPG, jež Turecko řadí k teroristům, stříleli protitankovými zbraněmi na turecké vojáky, kteří byli na pozorovací misi u pohraničního města Tall Abjad.
O podobném kroku uvažují také Francie a Německo. Británie, která dosud odmítala řešit osud asi 30 britských zajatců, se podle The Guardianu možná vzhledem k postupu ostatních Evropanů zachová podobně.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v Bruselu tureckou ofenzívu označil za „šílenost“ a řekl, že to, co se v minulých dnech dělo v Sýrii, je velkou chybou NATO a Západu.
Americký viceprezident Mike Pence oznámil, že bylo v oblasti dohodnuto příměří a turecká strana svou operaci přeruší do 120 hodin. Prezident Donald Trump uvedl, že klid zbraní zachrání miliony životů.
Prezident uvedl, že zásadně nesouhlasí s tvrzením, že Kurdové jsou teroristé. Kurdské jednotky známé jako pešmergové podle něj byly nejúčinnější silou v boji proti Islámskému státu.
Donald Trump na twitteru napsal, že „budou ušetřeny miliony životů“. Jeho rozhodnutí stáhnout z oblasti americké jednotky přitom podle kritiků vpád turecké armády na Kurdy ovládané území umožnilo.
Ví to vlastně všichni: Turecko, respektive prezident Recep Tayyip Erdogan si počíná násilnicky, ale víc než mezinárodního odsouzení se mu za to asi nedostane.
Dopis byl zveřejněn ve chvíli, kdy se Trump snaží zmírnit politické škody po svém rozhodnutí stáhnout americké vojáky ze severní Sýrie, čímž vyklidil pole k tureckému vpádu proti Kurdům.