Teď plánuje snížit strukturální schodek rozpočtu o 70 miliard korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury připadnou dvě třetiny na snížení výdajů a jedna třetina na vyšší daně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Ne, takhle se státní finance do pořádku nedávají

Jenže těch 70 miliard nebude na stlačení schodku rozpočtu k plánovaným třem procentům HDP stačit. Protože mezitím naskákaly nové výdaje.

Už v roce 2024 by mělo Česko dávat dvě procenta HDP na obranu, což je s ohledem na závazek v NATO i válku na Ukrajině rozumné. Oproti střednědobému rozpočtovému výhledu to ale znamená 21,5 miliardy navíc.

Ministerstvo školství žádá na příští rok rozpočet lepší o 23 miliard, a to je návrh dost podstřelený.

Vláda sice změnila slib a garantuje platy 130 procent hrubé mzdy už jen učitelům, ale i to vyjde na desítky miliard, ozývají se vysoké školy a stále platí programový slib zvýšit celkové výdaje na vzdělávání.

Automatická valorizace

Vládní politici mluví spíš než o škrtání o valorizaci některých dávek – a pozor, od roku 2024 už startuje automatická valorizace zdravotnických plateb za státní pojištěnce. Těch je téměř šest milionů a valorizace navýší výdaje státu o miliardy.

Když se zákon vloni v červnu projednával, pochvaloval si ministr Stanjura, že je to valorizační model jako u důchodů.

„Systém je vyzkoušený, funguje a funguje dobře i v okamžiku, kdy je vysoká inflace jako v letošním roce,“ pronesl ministr slova z dnešního pohledu poněkud úsměvná. Asi by bylo dobré se na valorizace zdravotních plateb podívat stejně jako u penzí.

Víc bude třeba platit za obsluhu státního dluhu (letos 69 miliard, příští rok minimálně o deset více).

A ano, ještě nebyla řeč o výdajích na důchody. Prezident Petr Pavel podpisem pod nižší červnovou valorizací sice vládě pomohl ušetřit pár desítek miliard, ale Ústavní soud může vše změnit a stát by pak musel penzistům doplácet za letošek a víc by vydal i příští rok.

Navíc kabinet vloni úplně nesmyslně motivoval desítky tisíc lidí jít do předčasného důchodu; stále platí, že valorizovat se bude i výchovné...

Přičteme-li k vyšším miliardám na penze také nutné peníze pro obranu, školství, obsluhu dluhu a některé valorizace, navýší se výdaje státního rozpočtu v roce 2024 jen v těchto kapitolách až o dalších 70 miliard.

Chce-li vláda opravdu zatáhnout za rozpočtovou brzdu, měla by najít ne 70, ale minimálně 140 miliard. Bohužel.

Jenže zatím všechny návrhy Národní ekonomické rady vlády, které by přinesly opravdu výraznou úsporu, nebo vyšší příjmy, jsou pro členy koalice politicky nepřijatelné (pro ODS vrácení příjmové daně před zrušení superhrubé mzdy, pro lidovce zrušení výchovného...). A vyšší zdanění alkoholu a cigaret s výnosem pár miliard rozpočet nezachrání.

Ministr Stanjura by chtěl stihnout první čtení všech konsolidačních změn ve sněmovně před poslaneckými prázdninami. Čas se nenávratně krátí.

Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít