Kdo bude mít ruku na prezidentské brzdě?
Už víme, kdo se stane primátorem v Praze, Brně i v Ostravě a zbývá poslední velká personální otázka říjnových voleb – obsazení funkce předsedy Senátu. Jedné ze čtyř nejvyšších ústavních.
Většinou ji zastával reprezentant největší tamní frakce, ale ne vždycky. Historicky prvým předsedou novodobého Senátu se stal roku 1996 Petr Pithart, ačkoli klub lidovců, za něž ve volbách kandidoval, byl početně o dost slabší než vítězné ODS i druhé ČSSD.
Tehdy se princip „vítězný subjekt = předseda“ ještě neuplatňoval. Snad i proto, že byl Pithart v té chvíli nestraníkem. Ale když se před Vánoci 2000 do předsednické funkce vracel, už měl v kapse legitimaci KDU-ČSL. A ta patřila do vítězné Čtyřkoalice.
Instalace Pithartových nástupců Sobotky (tedy občanského demokrata Přemysla) a ještě pořád stávajícího předsedy Milana Štěcha vždy odrážela výsledky senátních voleb.
Protivníky vyhladovět!
Tentokrát jde ovšem o novou situaci, frakce ODS a STAN mají po osmnácti členech a o tři křesla sice méně lidovci, kteří se ale necítí výrazně slabší. Už proto, že disponují obecně přijatelným kandidátem Václavem Hamplem, exrektorem Univerzity Karlovy.
Prezident si směrem k Senátu vyřizuje nějaké šlápnutí na malíček, tvrdí senátor Růžička
Číst článek
Skoro třicetiletou praxi v politice mají zase nominanti občanských demokratů a Starostů Jaroslav Kubera a Jan Horník. Přičemž ten prvý je znám také coby svérázný diskutér na sjezdech strany.
Právě sklon k bavičské prostořekosti mu ovšem nyní, kdy jde o stěžejní ústavní post, může být přítěží. A ještě víc podezření, že by si Kubera mohl díky společné vášni k nikotinu, ale i coby dva staří političtí psi pěkně porozumět s prezidentem. K němuž byla značně kritická dosavadní senátní většina v čele s předsedou Štěchem.
A Miloš Zeman na oplátku Senát pomlouvá, kde může, opakovaně mluví o jeho zrušení a nepřímo vyzývá, aby byla horní parlamentní komora vyhladověna přiškrcením peněz. Čili jí vyhlašuje totální válku. Zvlášť teď, kdy v Senátu bude těžko hledat spojence a kdy v něm jsou mimochodem tři Zemanovi soupeři z prezidentských voleb.
Do vyšší váhové kategorie?
Tohle všechno déle sloužící i nově příchozí senátoři samozřejmě vnímají a o to víc budou přesvědčeni, že je třeba ze systému se vymknuvšího prezidenta dál a všemožně brzdit. A že právě takto má uvažovat i budoucí předseda.
Proto jsou možná Kuberovy vyhlídky zatím chatrnější. I když konkrétní důvody, proč se jim nezdá jako předseda vhodný, Horník, Hampl a další nahlas neřeknou; jen chodí kolem jako kočka u misky s horkou kaší.
Na každý pád: váha horní komory po volbách vzrostla, jak kvůli absenci extremistů, pak, a to hlavně, že v ní vládní strany drží pouhých 20 křesel. A zdá se, že v čele stane opět někdo oponující hlavě státu. Čímž se výběr kandidátů zužuje. A čas volby předsedy se naopak blíží. Už příští týden se staří i noví senátoři sejdou na ustavující schůzi.
Německo na šikmé ploše
Lída Rakušanová
Katolická tradice jubilejních roků
Martin Horálek
Vánoce vnímáme jako svátky míru. Válka nás unavuje, ale můžeme se octnout tam, co Ukrajinci
Martin Fendrych
Digitalizace je jako svatý grál. Všichni po ni touží, ale nikdo ji nenašel
Julie Hrstková