Jaké jsou tedy údajné Safronovovy viny? Jak sděluje ruská Federální bezpečnostní služba FSB, „Safronov plnil úkol jedné z tajných služeb NATO, proto shromažďoval informace o vojensko-technické spolupráci v obraně a bezpečnosti Ruska, představující státní tajemství, a ty pak předával představiteli zmíněné rozvědky“.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Libora Dvořáka

Jak již bylo řečeno, rozvědka měla být česká a Safronova naverbovala už v roce 2012, když bylo mladému novináři pouhých 22 let.

Přes své mládí se Safronov rychle vypracoval jako zvláštní dopisovatel respektovaného ruského listu Kommersant a od samého začátku se zabýval velmi choulostivými tématy ruských zbrojních dodávek do zahraničí (zejména na Blízký východ) a také poměry v ruském obranném a kosmickém průmyslu.

Četné rusko-české rozmíšky

Z redakce Kommersantu musel odejít po článku, v němž se zabýval možným odchodem z funkce dlouholeté předsedkyně horní komory ruského parlamentu, Rady federace, Valentiny Matvijenkové.

Současné nepříjemnosti mu ale způsobily spíše materiály, jako byl třeba článek o rusko-egyptské tajné dohodě, která v rozporu s mezinárodními sankcemi předpokládala, že Rusko Egyptu dodá desítky víceúčelových stíhaček SU-35 v celkové hodnotě asi dvou miliard amerických dolarů.

Vše se odehrává v době, kdy pronásledování ruských novinářů, režimu nepříjemných, a to Safronov bezesporu je, neustále sílí. Příslušná statistika uvádí, že za toto desetiletí se počet podobných případů zvýšil šestinásobně.

Převzato z Plusu

Řada ruských analytiků připomíná, že tento trend zesílil obzvlášť po anexi Krymu a ruském vojenském angažmá na východní Ukrajině v roce 2014.

Rusko se totiž dostalo do silné mezinárodní izolace, na což vrcholná místa země reagují vytvářením obrazu vnějšího i vnitřního nepřítele. Třeba Ivana Safronova.

A proč novináře údajně naverbovaly české tajné služby? Známý ruský politolog Alexandr Morozov připomíná četné rusko-české rozmíšky z poslední doby – odstranění pomníku maršála Koněva na pražském náměstí Interbrigády, instalace pamětní desky na počest vlasovců v pražských Řeporyjích, přejmenování náměstí před velvyslanectvím Ruské federace v Praze, které dnes nese jméno Borise Němcova a podobně.

„Proto je Safronov agent český, a nikoli třeba maďarský,“ míní Morozov.

Rusko-české vztahy, jež mluvčí prezidenta Putina Peskov označil za „zkalené“, se tak dostaly až pod bod mrazu. Česká politická scéna vytrvale opakuje, že stojí o normální spolupráci s Ruskem, ale odmítavé postoje druhé strany nás – alespoň prozatím – nutí jen k rezervovanému krčení rameny.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít