Proč v Řecku vyhrála pravice, Tsipras prohrál a sociální demokraté propadli

Předseda řecké konzervativně pravicové Nové demokracie Kyriakos Mitsotakis se ujímá vlády v Řecku, které v minulosti ovládalo několik jeho předků. Dosavadní premiér Alexis Tsipras ale může slavit také. Sice přišel o premiérskou židli, jeho SYRIZA ovšem potvrdila svou pevnou pozici vůdce levicové části řecké politiky. Nahradila sociální demokracii PASOK.

Komentář Atény Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dva řečtí premiéři: vlevo odcházející Alexis Tsipras, vpravo nově jmenovaný Kyriakos Mitsotakis

Dva řečtí premiéři: vlevo odcházející Alexis Tsipras, vpravo nově jmenovaný Kyriakos Mitsotakis | Foto: Costas Baltas | Zdroj: Reuters

Představitelé kdysi mocné sociálně demokratické strany, která se desítky let s Novou demokracií pravidelně střídala u moci, si vcelku oprávněně stěžují na z jejich pohledu nespravedlivý osud.

8:47

Řecko se po volbách vrací do normálu, vůdci neonacistů skončí za mřížemi, tvrdí odborník

Číst článek

Zatímco PASOK se ocitl na pokraji politického zapomnění, Nová demokracie bude opět řídit osud Řecka. Přitom nešvary, které zemi přivedly na pokraj úplného krachu, pěstovaly obě bývalé vládní strany. Vnější příčiny hospodářské krize jejich chyby jen zdůraznily.

Politika je ale často krutá a přízeň voličů vrtkavá. Řeckým sociálním demokratům vyrostl soupeř, kterého k moci vynesly přísné škrty diktované aténské vládě zvenčí. SYRIZA tedy logicky vyplnila prázdný prostor na levici. Své místo na výsluní si po letošních parlamentních volbách udržela.

Stejný osud jako PASOK by téměř jistě postihnul i Novou demokracii. Ta měla štěstí, protože na pravici se reálná alternativa nevyskytla. Extrémisté z různých pravicových uskupení měli tak radikální představy, že i voliče těžce zkoušené krizí vyděsili.

Výprodej začíná

Nejlepší zpráva proběhlých parlamentních voleb tudíž je, že se řecká politická scéna vrátila k tradičnímu zápasu levice a pravice. SYRIZA se zasazuje o mezinárodní spolupráci v duchu levicového internacionalismu, Nová demokracie zastává národovecké pozice.

Tsiprasův tým se soustředil především na podporu střední a nižší třídy, Mitsotakisův slibuje rozvoj prostřednictvím snižování daní firmám a nejbohatším, kteří pak údajně dají práci i ostatním. V podstatě jde z hlediska ekonomického o souboj neoliberálních a keynesiánských konceptů. SYRIZA se snažila brzdit privatizace, Nová demokracie chce výprodej státního majetku urychlit.

Nová vláda bude jednobarevná díky stále platnému bonusu padesáti mandátů pro vítěze voleb. Tento systém byl sice v roce 2016 zrušený, ale zákon nezačal do letošních voleb platit. Na jednu stranu pomáhá stabilitě vlády, na druhou je to oslabení poměrného systému zastoupení všech politických sil, které překročily tříprocentní hranici vstupu do parlamentu.

Pokud by byl systém stejný jako v České republice, SYRIZA by měla šanci účastnit se jednání o vládě. Prohrála o přibližně osm procent, takže reálně zvýšila svůj zisk oproti volbám evropským a jen málo zaostala za výsledkem parlamentních voleb roku 2015.

Inspirativní změna

Nová demokracie přebírá zemi v lepším stavu, než SYRIZA. Řecko vedené Tsiprasem vystoupilo z memorand s věřiteli, urovnalo spor se severním sousedem a nezaměstnanost už není 28, ale přibližně 18 procent. I po ukončení memorand ale aténská vláda musí jako jediná země OECD udržovat tří a půl procentní přebytek primárního rozpočtu.

Nový premiér Mitsotakis chce podmínky s věřiteli znovu vyjednat. Má sice volnější ruce než jeho předchůdce, plnou hospodářskou autonomií ale nedisponuje. V opozici se Nová demokracie dlouhodobě stavěla velmi odmítavě vůči dohodě se Severní Makedonií.

K nelibosti Západu si vyhradila právo zablokovat vstup Severní Makedonii do Evropské unie. Z hlediska migrace slibuje přísnější ochranu hranic i donucení ostatních unijních zemí k větší solidaritě s Řeckem.

Řecké volby s napětím sledoval celý svět. Na místě byli i zpravodajové kupříkladu z Číny, Japonska, USA nebo Venezuely. Úspěch nebo neúspěch pravicové politiky po čtyřech letech levicového přístupu v kolébce demokracie bude totiž inspirativní i pro ostatní evropské demokracie.

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme