Jméno lyžařky Shannon-Ogbani Abedaové nijak vysoko ve výsledkové listině sjezdových disciplín v následujících dnech nenajdete, ale už jen to, že je to premiéra sportovce z Eritreje na zimních olympijských hrách, z ní dělá zajímavou závodnici.

Něco podobného před třiceti lety zažil v Calgary nejen trochu zavalitý skokan na lyžích Eddie Edwards, který byl na obou můstcích s přehledem poslední, ale také posádka jamajského čtyřbobu – populární Kokosy na sněhu.

Z atrakce v podobě jamajských bobistů se ale postupem času stala konkurenceschopná posádka a vrcholem bylo 14. místo v Lillehammeru v roce 1994.

Na to chce navázat ženský jamajský dvojbob, který ale má výrazně vyšší ambice mířící minimálně do elitní desítky. A tak už před začátkem Her v Pchjongčchangu je pilotka Jasmine Fenlatorová v hledáčku novinářů, což bylo vidět i po slavnostním vyvěšení jamajské vlajky v olympijské vesnici.

Jamajka jako příklad

A tak třeba za dalších 30 let budeme na zimních olympijských hrách sledovat sportovce z Eritreje bojující o výsledek a ne jen o naplnění coubertinovského hesla. O tom, jak důležité je zúčastnit se, v Calgary přesvědčili jamajští bobisté. A i když stejný vzorec nemůže fungovat všude, rozmanitost států může Hrám rozhodně prospět.

Dohromady posílá své závodníky do soutěží v Pchjongčchangu 92 národních olympijských výborů, a přestože budou výkony některých exotických sportovců vyvolávat ve fanoušcích spíš úsměvy, má účast Etritreje, Singapuru i Ekvádoru význam - nejen symbolický.

Jakub Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít