Salámová metoda kolem OKD
„Tenkrát jsme si mysleli, že to koupí pan Koláček a bude se těžit dalších 100 let, jak vždycky říkal.“
Věta Martina Peciny, náměstka ministra průmyslu a obchodu v roce 2004, pronesená ovšem letošního července po slyšení před sněmovní komisí k privatizaci OKD, neměla by být zapomenuta. Pokud Pecina říká pravdu, pak museli být vládní činitelé neuvěřitelně naivní. Až je tomu skutečně těžko věřit.
A poslanecká komise, když už byla zřízena, měla by se soustředit především na to, jak stát postupně přicházel o majoritu v OKD, kde si pánové Koláček a Votava, majitelé společnosti Karbon Invest, „dělali, co chtěli“, jak pravil po svém vystoupení před komisí tehdejší Pecinův šéf Milan Urban.
Jdi tam, nevím kam
Samozřejmě nelze očekávat, že kdokoli z řady vlád, za kterých se salámovou metodou přesouvaly OKD do soukromých rukou, dozná cokoliv pro něj nebezpečného. Všichni se aspoň prozatím zaklínají, jak šlo vše podle zákona a žádné nekalosti nic nenaznačovalo.
K čemu se komise může do podzimu dobrat, je tedy ve hvězdách. Slibuje si snad cosi od Zdeňka Bakaly, který se ale k dolům dostal až dodatečně a privatizace se přímo neúčastnil. I když mohl mít aspoň na její finální fázi vliv. To vyloučené není, ale důkazy chybí.
A Bakala komisi vzkázal, že se ke slyšení nedostaví, protože šetření podle něho není nestranné, zasahuje do probíhajícího soudního řízení a jeho výpověď by prý byla „zneužita k dalším politickým tlakům na soudní projednávání případů souvisejících s OKD.“ Vypovídat by měl v úterý, a pokud nepřijde, což je víc než jisté, předsedovi komise Lukáši Černohorskému podle jeho slov nezbyde, než požádat policii, aby ho předvedla.
Přines to, nevím co
K čemuž lze dodat: policii zase nezbyde, než poslancům sdělit, že jde o nesplnitelný úkol. Neboť Zdeněk Bakala pobývá trvale ve Švýcarsku, kam pravomoci českých policistů nesahají. Když nejde o trestní stíhání, při kterém by mohli požádat zahraniční kolegy o spolupráci, nýbrž o pouhé a de facto nezávazné šetření parlamentní komise.
Z čehož by na druhé straně plynulo, že Bakala může bez obav před komisí stanout. Ale uvedl důvody, proč tak neučiní. Rozumět se tomu dá i nedá, a v obou případech je to nepodstatné. Tak jako bohužel i snaha komise, při vší úctě k jejím členům.
Něco jiného jsou různá soudní řízení kolem OKD. Ale i ta zatím nic podstatného nepřinesla. V jednom byli odsouzeni dva náměstkové bývalého Fondu národního majetku a znalec, jelikož cenu OKD hluboce podcenili. A měli zaplatit nesmyslných skoro šest miliard korun. Což vyhlíželo jako výsměch a vyšší instance verdikt zrušila. Věc poběží dál a pozorovat ji začíná být spíš únavné.
Krásný a zodpovědný aneb Spokojenost premiéra s rozpočtem se míjí s realitou
Julie Hrstková
Petr Fiala volebně interpretačním kreativcem
Petr Honzejk
Co znamená nová ruská jaderná doktrína
Ondřej Soukup
Německo zpomaluje, takže Češi, šlápněte na plyn
Petr Holub